Článek
Pojďme rovnou na věc a vezměme to odzadu.
11. března 1938
Arthur Seyss-Inquart, rodák ze Stonařova u Jihlavy, provádí v Rakousku ozbrojený převrat a stává se rakouským kancléřem. Na pomoc si přivolá německé vojsko a den poté je Rakousko připojeno k nacistickému Německu.
30. září 1938
Zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepisují v Mnichově dohodu o podstoupení pohraničních území Československa Německu. Dohoda pro Československo znamená ztrátu značné části území, obyvatel, klíčového průmyslu a veškerého pohraničního opevnění, a tedy i obranyschopnosti.
15. září 1939
Zbylá část Čech a Moravy je obsazena německými vojsky a je zřízen Protektorát Čechy a Morava.
1. září 1939
Nacistické Německo, posílené o pohraniční území bývalého Československa (tzv. Sudety), o protektorát Čechy a Morava a o Rakousko, které mu do rukou předal český rodák Seyss-Inquart, napadá Polsko a začíná 2. světová válka.
Odhadovaný počet obětí 2. světové války: 72 milionů.
23. června 1914
Rakouský následník trůnu Ferdinand d’Este se svou českou manželkou Žofií Chotkovou vyjíždí ze svého zámku v Chlumu u Třeboně v jižních Čechách a vydává se na cestu na jih do Sarajeva.
28. června 1914
Český řidič Leopold Lojka veze následníka trůnu a jeho manželku po Sarajevu a odbočí do špatné ulice. Rodák z Telče totiž nebyl informován o změně původní trasy a při couvání se k vozu dostane srbský nacionalista Gavrilo Princip, který vypálí dva výstřely.
Jeden zasáhne Františka Ferdinanda, druhý jeho manželku. Oba během několika minut umírají přímo v automobilu, který mimochodem patří hraběti Harrachovi ze známého česko-rakouského šlechtického rodu.
28. července 1914
V důsledku atentátu vypovídá Rakousko-Uhersko Srbsku válku a začíná 1. světová válka.
Odhadovaný počet obětí 1. světové války: 15 až 22 milionů.
1. října 1756
U Lovosic v severních Čechách se střetává pruská a rakouská armáda a svede vůbec první velkou bitvu v rámci tzv. sedmileté války.
Po bitvě u Lovosic následují např. bitva u Liberce, bitva u Prahy-Štěrbohol a bitva u Kolína – prostě Češi byli zase u toho…
Šlo o první skutečně globální konflikt, který se odehrál na čtyřech kontinentech, a je někdy také nazýván nultá světová válka. Během tohoto konfliktu např. Britové zvítězili nad Francouzi v Kanadě a Indii a stali se největší světovou koloniální velmocí.
Odhadovaný počet obětí sedmileté války: cca 1 milion lidí.
23. května 1618
Čeští stavové vyhazují z oken Pražského hradu královské místodržící. Tento akt odporu proti omezování náboženských svobod a porušování Rudolfova majestátu zahajuje české stavovské povstání, které přeroste v evropský náboženský a politický konflikt, všeobecně známý jako třicetiletá válka, která trvala až do roku 1648.
Válka odstartovaná defenestrací v samotném srdci Čech je v poměru na počet obyvatel zřejmě nejstrašnějším konfliktem v evropských dějinách. Řada měst a vesnic přišla o 30, 40 či 60 procent obyvatel. Např. německý Magdeburg a moravská Olomouc až o neuvěřitelných skoro 90 procent.
Odhadovaný počet obětí třicetileté války: 5 až 8 milionů.
„Bonus“ navíc:
V letech 1803–1815 se v Evropě odehrály tzv. napoleonské války. Největšího vítězství dosáhl francouzský císař Napoleon v bitvě u moravského Slavkova (1805), tj. na východě dnešní České republiky.
Rozhodující úder pak Francouzi utrpěli v bitvě národů u Lipska (1813), která byla až do 20. století vůbec největší bitvou v evropských dějinách. V čele vítězných spojeneckých vojsk stál polní maršál kníže Karel Filip ze Schwarzenberga, přímý předek bývalého ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga.
Svým způsobem jde možná o největší vojenské vítězství v českých dějinách – autorem spojeneckých plánů byl navíc Josef Václav Radecký z Radče a rakouskému dělostřelectvu velel rodák z Teplic Josef Von Smola.
Závěr:
Když se zkrátka v Evropě „semele“ nějaká opravdu pořádná válka, Češi, rodáci z území dnešního Česka nebo české území jsou buď na jejím samotném počátku, nebo přímo ve středu událostí.
P.S. Husity jsme raději vynechali, nebo by měl článek délku jejich vozové hradby.
Zdroje:
