Článek
Před zahájením olympiády navštívil Český dům v Miláně prezident Petr Pavel – tedy nejvýše postavený politik této země – a sebevědomě popřál českým sportovcům zisk až deseti medailí.
Těžko říct, z čeho pan prezident vycházel, ale sluší se připomenout, že historickým maximem české výpravy je devět medailí ze Soči z roku 2014, ale běžný průměr je spíš tak čtyři až pět medailí. Vypadá to tedy na klasický případ přání otcem myšlenky neboli „wishful thinking“.
Navíc na poslední olympiádě v Pekingu v roce 2022 získala česká výprava pouhé dvě medaile a kdyby fenomenální Ester Ledecká například během olympiády onemocněla nebo jako letos nešťastně vypadla třeba ve čtvrtfinále, přivezlo by Česko domů jednu jedinou medaili v podobě bronzu tehdy 34leté Martiny Sáblíkové.
Je tady jasné, že podobné politické proklamace nic neřeší – je potřeba něco začít reálně dělat, jinak mohou počty medailí dokonce začít klesat.
Holandská inspirace
Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov, podívejme se tedy nejprve na následující tabulku:
Tabulka olympijských medailí
Máme zde na 3. místě relativně malé Nizozemsko s nejvyšší horou asi 300 metrů nad mořem, přičemž s trochou nadsázky lze říct, že pro řadu Holanďanů je vrcholem jejich lyžařské kariéry návštěva Lipna nad Vltavou nebo Špindlerova mlýna. Přesto se tato země „nelyžařů“ pyšní ohromujícím ziskem dvaceti medailí (z toho deset zlatých).
A pak zde máme na 16. místě s pouhými pěti medailemi Česko, které má výborné podmínky pro řadu zimních sportů a spoustu horských oblastí s nadmořskou výškou 600–1500 metrů. Češi by to Holanďanům bezpochyby natřeli v hokeji, biatlonu, snowboardingu a v běžeckém i sjezdovém lyžování, ale v medailích to není vůbec vidět – ba naopak, tam to Čechům natřeli Holanďané.
Nizozemci totiž sice umí pouze jeden jediný zimní sport, ale umí jej naprosto parádně, všech dvacet medailí získali na bruslích – třináct na klasickém dlouhém oválu a sedm na krátké dráze (tzv. short track).
Inspirace je zřejmá – právě v těchto vodách by česká výprava mohla „vylovit“ celou řadu dalších medailí, dostat se o pověstný level výše a atakovat v pořadí národů možná i první desítku (nebo naopak zabránit případnému pádu níž, což do budoucna reálně hrozí).
Má to ale jednu podmínku – je nutné konečně postavit rychlobruslařskou halu a tentokrát ani nemusíme pro inspiraci do Nizozemska, ale stačí se zajet podívat do sousedního Polska.
Víceúčelová rychlobruslařská hala – potenciální zlatý, stříbrný a bronzový důl
V letech 2016 a 2017 byla ve městě Tomaszów Mazowiecki postavena za pouhých čtrnáct (!) měsíců první krytá rychlobruslařská hala s 400metrovým oválem v Polsku. Nachází se v centrální části země a stavbu inicioval starosta města a ministerstvo sportu a cestovního ruchu.
Moderní rychlobruslařská hala v polském městě Tomaszów Mazowiecki
Hala je víceúčelová a je vybavena pro klasické rychlobruslení na dlouhé dráze a dále také pro short track, krasobruslení a lední hokej. Je zde tedy možné vychovávat medailisty hned ve čtyřech olympijských sportech najednou.
Pokud někdo namítne, že rychlobruslení je v Česku malý sport a nemá smysl pro něj realizovat takto velkou a drahou stavbu, pak lze argumentovat, že podobná hala by v Česku znamenala další zázemí pro již mimořádně populární lední hokej a vytvořila by potenciál pro desítky budoucích olympijských medailí v rychlobruslení na dlouhé dráze a v short tracku.
Ve skutečnosti má totiž rychlobruslení již teď obrovský podíl na celkovém počtu medailí Česka na ZOH a na tom, zdali bude olympiáda hodnocena jako úspěšná, nebo jako „propadák“. Na posledních pěti zimních olympiádách dělaly medaile z rychlobruslení zhruba 20 až 50 procent (!) celkového medailového zisku.
Martina Sáblíková ale končí kariéru a nová rychlobruslařská hvězda Metoděj Jílek může být za čtyři roky zraněný, nemocný, z formy nebo mu na dlouhých vzdálenostech přibude několik nových špičkových konkurentů ze zahraničí a Česko skončí bez medaile. I proto je třeba co nejrychleji vytvořit důstojné zázemí pro další nové šampiony – v Polsku to zvládli za pouhých čtrnáct měsíců.
Je tedy načase, aby politici, funkcionáři a zastupitelé přešli od slov k činům. Jinak zůstanou různá prohlášení a přání o počtech olympijských medailí pouze tím, čím jsou – tedy zbožnými a nerealistickými přáními.
