Článek
Podle statistik je to dokonce vůbec nejvytíženější stanice celé pražské podzemní dráhy a denně ji využije až 120 tisíc cestujících.
Je tedy mimořádně důležitá a každý den má tak její název na očích velké množství lidí.
Jak je tedy možné, že se pořád jmenuje stejně – tj. po známém ruském vědci – když jsou vztahy s Ruskem dlouhodobě na bodu mrazu a název stanice vznikl v době komunismu?
Vraťme se nejdříve do února roku 1990, do doby těsně po Sametové revoluci, kdy došlo k nemilosrdnému zúčtování se starým režimem a masivnímu přejmenování „ideologicky závadných“ názvů stanic.
Tak např. „rusky znějící“ Moskevská a Leninova se změnily na Anděl a Dejvickou a „komunisticky znějící“ Mládežnická, Budovatelů, Družby a Kosmonautů se změnily na Pankrác, Chodov, Opatov a Háje.
De facto u všech přejmenovávaných stanic se podařilo zabít pověstné dvě mouchy jednou ranou – odstranil se ideologicky poplatný název z doby totality a doplnil se nový, který jasně říkal, kde cestující vystupuje.
Pokud se tedy např. tetička z Moravy nebo turista z Německa chtěli před rokem 1990 podívat na pražský Vyšehrad, museli si pracně zjišťovat, že mají vystoupit na jakési stanici Gottwaldova. Dnes je vše jasné: slavný hrad Vyšehrad najdeme u stanice metra Vyšehrad.
A byla to zřejmě právě tato místní popisnost, tedy návaznost názvu stanice na to, v jaké konkrétní lokalitě Prahy se nachází, která v roce 1990 zachránila život i rusky znějícímu a ideologicky zabarvenému názvu stanice I. P. Pavlova.
Stanice byla totiž v roce 1974 vybudována u náměstí, které se již od roku 1952 nazývalo (a dosud i nazývá) „náměstí I. P. Pavlova“, a název již existujícího náměstí se tedy pouze „překlopil“ do názvu nově vybudované stanice metra.
A právě tato pupeční šňůra s názvem náměstí, navíc umístěném na jednom z nejfrekventovanějších míst Prahy, je pravděpodobně tím hlavním důvodem, proč „komunistický“ název stanice stále odolává.
Pokud by byl totiž název takto rušného náměstí změn, neslo by to sebou velké administrativní a další náklady. Lidé by si museli měnit občanky, řidičáky, technické průkazy či pasy. Museli by si změnit adresu u svého zaměstnavatele, lékaře, zdravotní pojišťovny, banky či mobilního operátora. Firmy by zase musely aktualizovat své údaje např. v obchodním rejstříku, na finančním úřadě či ve smlouvách, předělat razítka, vizitky, reklamní materiály. A i samotné město by muselo vyrobit nové značení a třeba i vyhlásit jakési přechodné období, kdyby platil nový i starý název současně.
Když to tedy shrneme: název stanice I. P. Pavlova je odvozen od názvu stejnojmenného náměstí, který pochází z roku 1952 a který je plně poplatný své době, tj. vrcholné Gottwaldově a Stalinově éře (oba politici zemřeli o rok později v roce 1953).
Jelikož ale I. P. Pavlov nebyl politik, nýbrž vědec a přejmenování stanice by téměř nutně znamenalo přejmenování přilehlého stejnojmenného náměstí a s tím spojené značné náklady, k přejmenování stanice tak zřejmě v nejbližší době nedojde.
Název náměstí z roku 1952 a název stanice metra z roku 1974 tak zřejmě ještě dlouho zůstanou zajímavým pozůstatkem z doby tzv. „totality“.
