Článek
Možná jste to také četli: Pařížská ulice v Praze je prý jedna z dvaceti nejdražších nákupních tříd světa – konkrétně je prý na 19. místě. Např. zde: Pařížská se posunula do první dvacítky nejdražších nákupních ulic světa - Novinky, zde: Nový žebříček nejdražších ulic světa: Pařížská se drží v první dvacítce | Peníze.cz nebo zde: Pařížská patří mezi nejdražší ulice světa, v žebříčku je na 19. místě - iDNES.cz.
Je to samozřejmě zjevná nepravda a nesmysl.
Všechny tyto novinové články mechanicky převzaly informaci o TOP 20 nejdražších ulic z tiskové zprávy společnosti Cushman & Wakefield (Žebříček nejdražších nákupních ulic podle výše nájmu: New Bond Street letos nejdražší, Pařížská na 19. místě | CZ | Cushman & Wakefield), k tomu se přilepil bombastický titulek a nepřesná a zavádějící informace byla na světě.
A to i přesto, že je ve většině zmíněných článků uvedena nenápadná větička, resp. vysvětlivka, že je to vlastně trochu jinak – nebo spíš trochu hodně jinak.
Ve skutečnosti totiž nešlo o skutečné pořadí nejdražších nákupních ulic světa, ale o jakýsi selektivní žebříček na základě předpokladu, že je z každé země do tohoto žebříčku zahrnuta pouze jedna nejdražší nákupní ulice.
A právě v tom je pověstné „jádro pudla“.
Je to jako kdybyste tvrdili, že Sněžka je jedna z nejvyšších hor Evropy, ale za předpokladu, že v žebříčku bude za Francii pouze Mont Blanc, za Rakousko Grossglockner a za Slovensko Gerlachovský štít a vynecháme tak doslova tisíce dalších alpských či tatranských vrcholů, které jsou mnohem vyšší než Sněžka.
A analogicky k onomu (ne)slavnému žebříčku nákupních ulic: i kdyby měl např. New York nebo Londýn desítky nebo dokonce stovky ulic luxusnějších a dražších než je Pařížská ulice v Praze, do zmíněného podivného žebříčku se vždy dostane jen jedna jediná.
Tolik jich samozřejmě tyto metropole nemají, ale i jen trochu přemýšlivého člověka napadne, jak velké, bohaté a drahé město je např. Paříž je a že v žebříčku uvedená Avenue des Champs Elyséées asi nebude jediná drahá a luxusní nákupní ulice v tomto městě.
Nahlédneme tedy přímo do zprávy společnosti Cushman and Wakefield za rok 2025 (Main Streets Across the World Report 2025 | Cushman & Wakefield) a ejhle!
V sekci týkající se regionu Evropa, Blízký východ a Afrika (EMEA) zjistíme, že mnohem dražší než pražská Pařížská ulice není jen zmíněná Champs Elyséées, ale i další čtyři pařížské ulice (např. Avenue Montaigne či Rue de la Paix), ale třeba i ulice La Croisette v Cannes, kde se koná prestižní filmový festival.
Provedeme-li stejné „cvičení“ i u velkého, bohatého a drahého Londýna, zjistíme, že před pražskou Pařížskou není samozřejmě jen vítězná a celosvětově nejdražší New Bond Street, ale i dalších pět londýnských ulic (např. Covent Garden či Regent Street).
A totéž samozřejmě platí i pro další velká a bohatá města jako je New York, Mnichov, Milán, Vídeň atd. – nemluvě již vůbec o tom, že např. v USA jsou i města jako San Francisco, Los Angeles či Chicago, z nichž každé má podle zmíněné zprávy aspoň jednu ulici dražší než je Pařížská ulice v Praze.
Podíváme-li se tedy znovu přímo do zprávy společnosti Cushman & Wakefield za rok 2025, zjistíme toto:
V regionu Amerika se před Pařížskou ulicí v Praze nachází celkem 11 dražších nákupních ulic (např. tři ulice v New Yorku).
V regionu Asie a Pacifik (APAC) se před Pařížskou ulicí v Praze nachází celkem 18 dražších nákupních ulic (např. tři ulice v Tokiu a překvapivě i dvě ve Vietnamu).
A konečně, v „domácím“ regionu Evropa, Blízký východ a Afrika (EMEA) se před Pařížskou ulicí v Praze – která je podle zavádějících novinových titulků v českých médiích prý TOP 20 na celém světě – nachází dokonce celkem 33 (!) dražších nákupních ulic (např. jen v sousedním Německu jich je šest).
Podtrženo sečteno, před Pařížskou ulicí v Praze ve světě existuje celkem 62 dražších nákupních ulic a Pařížská ulice se tak nachází až na 63. místě na světě.
Není tedy ani zdaleka v TOP 20, jak je často mylně uváděno – a dokonce tedy není ani v TOP 50, resp. ani v TOP 60.
P.S.
V tomto článku nešlo vlastně ani tak o Pařížskou ulici v Praze, ale spíše o obecný problém, že se v médiích často publikuje zavádějící bombastický titulek a až kdesi uvnitř článku je schována malá vysvětlivka či doplňující tvrzení, že je to vlastně všechno poněkud jinak. Povrchní čtenář, který zhlédne pouze titulek, si však potom navždy nebo na dlouhou dobu odnese zavádějící a nepřesnou informaci.
