Článek
Karel IV. miloval naše země, a tak jim věnoval tu největší péči. Český stát tehdy pozvedl na evropskou úroveň a Praha se zařadila mezi ty největší metropole tehdejšího světa. Jeho dvorní architekt Petr Parléř pro něj postavil řadu kostelů, klášterů, chrámů, katedrál i hradů po celé zemi, Karel IV. měl však do detailu promyšlený hlubší význam takových staveb. Zejména pak systém jím zřízených pamětihodností v Praze.
Otec vlasti, jak bývá tento panovník označován, nepostavil Karlův most na jeho místě zcela náhodně. Byl postaven tak, aby lidé mohli každý rok sledovat jedinečnou podívanou. Z tohoto úhlu se návštěvníkovi totiž naskýtá unikátní pohled na Pražský hrad. A právě tam můžeme sledovat odkaz staveb zřízených Karlem IV.
Tento jev se nazývá jako Mystérium slunovratu nebo také Mystérium Karla IV. Když slunce každoročně 21. června zapadá, projde totiž hned třemi místy komplexu Pražského hradu, které mají symbolický význam. A právě tohle bylo při stavbě svatovítské katedrály stěžejní.
Prvním místem, které sluneční kotouč navštíví jako první, je velká věž katedrály. Na okamžik totiž zmizí za stavbou jako takovou, aby pak znovu prozářila okolí skrze lucernu umístěnou na věži. V tu chvíli se slunce nachází přímo nad hrobem sv. Václava, který je patronem naší země. Pak slunce zase zmizí za věží.
Když se znovu vynoří, můžeme sledovat jeho cestu k druhému důležitému místu. Tím je malá gotická věžička zvedající se ze střechy katedrální lodě. A slunce touto věžičkou opět dokonale projde. V ten moment se nachází přímo nad hrobem sv. Vojtěcha. Jedná se o dalšího světce a jednoho z největších patronů českých zemí. Zmiňme i málo známý fakt, že katedrála ve svém oficiálním názvu nenese pouze jméno sv. Víta, ale hned tří světců. Jedná se totiž o katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
A protože v tuto chvíli už slunce navštívilo hned dva z těchto světců, je jasné, kam bude směřovat dál. Ke svatému Vítovi. Když Slunce zmizí za katedrální lodí, je to právě nad místem, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Všichni tři světci tak byli osvíceni právě v den letního slunovratu.
Mystérium Karla IV. není jediným mystériem, kterými jsou stavby Karla IV. i panovníků před ním opředeny. Najdeme mnoho staveb, které mají své skryté významy poplatné v tehdejší době. I předchůdce Karlova mostu, Juditin most, totiž poskytoval v tento jediný den v roce speciální podívanou. Slunce sice neprocházelo skrze v té době ještě neexistující katedrálu, ale zmizelo za obzorem v místech, kde se nacházelo a dodnes nachází náměstí, na kterém docházelo ke korunovaci tehdejších přemyslovských knížat. Stavba Juditina mostu tak zjevně také nebyla náhodná.
Zpracováno na základě:
