Článek
Malování kraslic, pečení mazanců, šlehání dívek pomlázkami nebo lití vody na chlapce z okna. To vše patří k tradičním velikonočním zvykům u nás. Jenže každý stát má své zvyky, které se během těchto svátku dodržují, poněkud odlišné.
V určitých rakouských regionech se Velikonoční pondělí nese v duchu takzvaných žertovných zlodějů. Tento den si proto Rakušané dávají na své věci pozor. Bývá totiž zvykem, že když někde necháte nějakou věc, kolemjdoucí vám ji seberou a nechají někde jinde. Obvykle se terčem těchto šprýmařů stávají jízdní kola.
V Anglii zase nedostanete vajíčka jen tak zadarmo. Zazpívat koledu obvykle nestačí. Stejně jako ve Francii se vajíčka ukrývají do nejrůznějších skrýší po celé zahradě a děti je pak musí hledat, dokud je všechny nenajdou. Taková tradice se dodržuje i mimo evropský kontinent. Setkat se s ní můžeme v USA. V Německu je pak oblíbeným zvykem házení vajíček na cíl na co nejmenší počet pokusů.
Silně věřící státy mají velikonoční zvyky a tradice poněkud bohatší. Jmenujme například Itálii. Tam se od začátku ledna až do Popeleční středy koná každodenní karneval. Samozřejmostí je spousta masek a zajímavých kostýmů. K tomu často hraje hudba, lidé tancují v ulicích a pořádají průvody městy. Velikonoce v Itálii vrcholí takzvanou smrtí karnevalu. Ta se v různých částech slaví rozdílně, ale například v Benátkách vyrobí místní ze slámy tělo krále karnevalu, to se následně naplní výbušnými žabičkami. Na náměstí svatého Marka se pak o půlnoci toto tělo slavnostně spálí za praskotu vybuchujících žabek.
Ve Španělsku je součástí tradice vynášení soch. Během průvodů se na zvláštních nosítkách po městech přesouvají sochy, které mají spojitost s Biblí. Jedná se tak zejména o sochy a sousoší obsahující postavu Krista. Jedna zvláštní tradice ale dělá ze španělských Velikonoc pro nás Čechy tak trochu strašidelný svátek. Některé velikonoční průvody jsou plné postav v kápích s vysokými kuželovitými čepicemi rudé barvy. Ty nám svým tvarem mohou připomínat oblečení členů ku-klux-klanu. Ve španělských ulicích si tak najednou můžeme připadat jako v hororu. Zdání ale někdy klame. Tyto speciální čepice se nosí jako připomínka kajícníků, kteří museli tyto čepice nosit za doby španělské inkvizice. Na Zelený čtvrtek se tu navíc koná tanec smrti, při kterém se od půlnoci tančí v kostýmech kostlivců.
Chorvatsko má trochu legrační zvyk, který se stále v rodinách dodržuje. Je jím takzvané přiťukávání vajíčkem. Jednotliví členové si mezi sebou přiťukávají vejci. Když někomu vejce praskne, vypadává. Vyhrává ten, komu vejce zůstala v neporušené formě jako poslednímu.
Naprosto bizarní tradici ale dodržují na Filipínách. Tam se před Velikonocemi hledají dobrovolníci, kteří by se nechali přivázat na kříž. Následně jsou bičování řemeny a bambusem. Nemusí se ale ničeho bát, protože na místě je přítomen lékař, který je po dokončení rituálu ošetří.
Tak ještě stále se vám naše lískání pomlázkou zdá jako krutý zvyk?
Zpracováno na základě:
