Článek
Když půjdete na prohlídku hradu Bouzov, nebo si něco přečtete o jeho historii, zjistíte, že pochází z přelomu 13. a 14. století. To ale není tak úplně pravda. To, co dnes obdivujeme, je totiž mnohem mladší. Dnešní hrad byl dostavěn na začátku minulého století.
Bouzov vznikl původně jako gotický hrad, který se ale od těch ostatních gotických staveb příliš nelišil. Byl zcela obyčejný. Původně sloužil jako panské sídlo, během třicetileté války se z něj stalo vězení pro zajaté švédské vojáky. Od konce 17. století byl ale ve vlastnictví řádu německých rytířů. Ti se ale o zámek příliš nestarali a přebývali na něm zcela výjimečně. Hrad tak téměř dvě stě let jen chátral.
Na konci 19. století byl stav hradu naprosto zoufalý. Byl v dezolátním stavu a řád německých rytířů nevěděl, co s ním. V té době se však evropskou architekturou šířil nový stavební styl, takzvaný romantismus. Stavěly se hrady a zámky, které na první pohled vypadaly jako z pohádky. Dost často byly přehnaně barevné, někdy až kýčovitě romantické. Nejvýrazněji se tento styl odráží v zámcích a hradech takzvaného šíleného krále Ludvíka II. Bavorského a nejznámějším představitelem romantismu v těchto stavbách je bezesporu německý Neuschwanstein.
A pro romantismus se rozhodli i v případě Bouzova. Jenže nedošlo k pouhé přestavbě. Tehdejší velmistr řádu německých rytířů v roce 1895 nařídil, aby by byl zchátralý hrad stržen a na jeho místě pak byla postavena nová romantická stavba. A tak se i stalo. Zachována zůstala jen malá část původního hradu a na něm byl vystavěn hrad nový. Ten, který dnes tak obdivujeme a o kterém si myslíme, že je starý už téměř 700 let. Přitom se díváme na stavbu, která byla po patnácti letech stavby dokončena v roce 1910.
Hrad Bouzov před rokem 1895
Po prvním světové válce hrad zkonfiskoval stát, ale následně jej musel na základě rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu vrátit řádu. V jeho držení zůstal hrad až do začátku druhé světové války, kdy si z něj nacistické jednotky SS vytvořili svou základnu. Od roku 1945 je ve správě státu. Řád německých rytířů se sice stále snaží o jeho navrácení, jeho snahy ale zatím nebyly nevyslyšeny.
Bez přestavby, která v těchto letech proběhla, bychom tu sice neměli takto krásný hrad, který je naprostým českým unikátem, na druhou stranu ale došlo ke zboření většiny stavby, která měla nevyčíslitelnou historickou hodnotu a o kterou jsme tímto zásahem navždy přišli.
Dnes je hrad velmi oblíbeným turistickým místem domácích i zahraničních turistů. Každý rok sem zavítá kolem jednoho sta tisíc návštěvníků. Navíc je i místem jako stvořeným pro natáčení historických filmů nejrůznějších žánrů. Často se tu natáčí i pohádky.
Zpracováno na základě:
