Článek
Dříve se o tom brigádníkům mohlo jen zdát. Když potřebovali volno, zkrátka si neplánovali žádnou směnu. Představa, že by takové volno měli placené, byla naprostou utopií. Jenže od 1. ledna letošního roku se věci změnily a práce na dohodu se velmi přiblížila běžnému zaměstnaneckému poměru.
Nárok na dovolenou ale nemá každý brigádník. Aby mu takový nárok vznikl, musí splnit několik jednoduchých kritérií. Prvním velmi důležitým kritériem je délka trvání dohody. Pokud smlouva, na kterou brigádník se zaměstnavatelem uzavře dohodu, bude mít trvání alespoň 4 týdny, přesněji 28 dnů, v takovém případě je první podmínka splněna.
Samotná dohoda ale neznamená, že brigádník ve firmě nějaké hodiny odpracuje. K výkonu práce totiž nakonec vůbec nemusí dojít. A je zcela logické, že takový brigádník nárok na dovolenou mít nebude. Ten mu vznikne pouze v případě, že za dobu trvání dohody odpracuje v daném kalendářním roce u zaměstnavatele alespoň 80 hodin. Obě tyto podmínky ale musí být splněny současně.
Pokud brigádníkovi vznikne nárok na dovolenou, je třeba ještě zjistit, kolik hodin dovolené může čerpat. To se odvíjí od délky dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje svým běžným zaměstnancům. Výpočet je pak ale zcela jednoduchý. Vezme se počet hodin, které za kalendářní rok brigádník odpracoval, a ten se vydělí dvaceti. Dvacet hodin se totiž považuje za takzvanou fiktivní pracovní dobu, tedy počet hodin, které by měl brigádník v týdnu odpracovat. Tímto dělením se zjistí, kolik celých týdnů brigádník odpracoval a s tímto číslem se může pracovat dál. Zjistíme, jakou část roku dohodář odpracoval, tu vynásobíme roční výměrou dovolené zaměstnance v týdnech a znovu vynásobíme fiktivní pracovní dobou. Ukažme si to na příkladu.
Brigádník odpracoval ve firmě 250 hodin. Když toto číslo vydělíme dvaceti, získáme číslo 12,5. Dohodář tak odpracoval 12 celých týdnů. Když počet celých týdnů vydělíme počtem týdnů v roce, tedy 52, získáme část roku, kterou brigádník odpracoval. V tomto případě je to 0,231 roku.
Pokud firma poskytuje standardní dovolenou v zákonné výši 4 týdnů, vynásobíme část roku tímto číslem a následně ještě vynásobíme 20. V tomto příkladu nám vyjde číslo 18,46, což představuje počet hodin dovolené brigádníka, na které má nárok. Výsledek je ale nutné zaokrouhlit vždy nahoru na celá čísla. Brigádník z našeho příkladu tak bude mít nárok na 19 hodin dovolené.
Pokud si brigádník dovolenou nevybere a svou dohodu ukončí, musí mu zaměstnavatel v poslední výplatě tyto hodiny, na které má nárok, proplatit. Zaměstnavatele na to není třeba upozorňovat, mzdová účtárna to zpracuje automaticky.
Brigádníci si tedy na letošní léto mohou přilepšit a být placení, i když zrovna nepracují. A to je pro ně určitě vítaným benefitem.
Zpracováno na základě:
