Článek
Darju Hajskou jsme na televizních obrazovkách milovali. Známe ji především z komedií. Mezi ty nejikoničtější role patří například role domovnice ve skvělé komedii Zítra to roztočíme, drahoušku. Tady ztvárnila prototyp typické pavlačové drbny, která s jedněmi sousedy pomlouvala ty druhé, s druhými zase ty první. Lidé ji milovali právě proto, že to, co hrála, bylo uvěřitelné a mělo to předobraz v prostých lidech tehdejšího světa.
Zaperlila ale i jako Máňa Hujerová v komedii Marečku, podejte mi pero!, kde dorazila na třídní schůzky večerní školy, aby se zeptala na prospěch svého příbuzného Viktora Hujera. Přestože to byla jen malá role, patří k těm, na které se ve filmu diváci vždy těší.
Výraznou roli dostala také v jedné z epizod seriálu 30 případů majora Zemana. Tomu pila doslova krev, protože ho chodila neustále obtěžovat na služebnu. Přestože se její postavě říkalo hádavá žižkovská bába, Darja Hajská opět předvedla famózní výkon.
Tyhle role byly pro Darju Hajskou totiž typické. Vždy to byly role vedlejší, avšak veselé a bodré. Hrála vždy role obyčejných žen, bez kterých si dnes tyto příběhy neumíme ani představit. Přitom od mládí toužila úplně po něčem jiném. Chtěla se stát operní zpěvačkou.
Darja Hajská se narodila v roce 1911 v Mladé Boleslavi. V mládí skutečně navštěvovala operní školu a po studiích zpívala v divadlech po celém Česku. Patřilo mezi ně i nuselské Tylovo divadlo v Praze. Ve filmovém branži začínala ještě u němého filmu. Už tam hrála služebné a ženy z lidu. A tyto postavy jí zůstaly prakticky ve všech snímcích, které za svou dlouhou kariéru stihla natočit. Mimo film a divadlo milovala Darja Hajská i tvůrčí psaní. Ráda psala básně, říkanky, a dokonce i celé divadelní hry. Některá z jejich děl byla i vydána.
Darju si nejprve oblíbil režisér Zdeněk Podskalský starší, který ji obsadil do mnoha svých filmů. Už v 60. letech ztvárnila herečka jednu ze svých ikonických rolí, kde si ve filmu Bílá paní zahrála starou Blažkovou. I tady ji diváci milují dodnes. Opět zde hraje bodrou ženu, která se modlí k Bílé paní, aby měla v bytě vodovod. Později ji obsazoval i režisér Oldřich Lipský, a tak ji můžeme vidět i ve filmu Šest medvědů s cibulkou, kde ztvárnila pro změnu školní uklízečku.
Na plátnech se naposledy objevila v roce 1980 ve filmu Nevěsta k zulíbání. Krátce na to zemřela. Svých 70. narozenin se už nedožila, zemřela totiž dva dny před tímto kulatým jubileem. Po kremaci byla pohřbena na Vinohradském hřbitově.
Darja Hajská byla neobyčejně obyčejnou ženou, která neměla štěstí na velké a zásadní role. Dokázala však i z těch malých vytvořit něco, na co rádi vzpomínáme až dodnes. Proto tato sousedka, domovnice a služebná jako velká herečka starých českých filmů stále žije.
Zpracováno na základě:
