Článek
O globálním vzestupu mořské hladiny se hovoří od poloviny 19. století, kdy se tento jev začal i měřit. Výsledky měření pak ukazují zrychlující se tendenci vzestupu mořské hladiny. Nejprve se jednalo o velmi nízké průměrné tempo, od roku 1900 do roku 2017 totiž moře stouplo pouze o 16 až 21 centimetrů, což představuje průměrný růst 1,37 až 1,79 centimetru za desetiletí. Když to ale srovnáme s růstem hladiny moří mezi roky 1993 až 2017 zjistíme, že v tomto časovém úseku bylo průměrné tempo vzestupu mnohem větší. Odhaduje se na 3,1 centimetru za desetiletí. V současnosti vědci toto tempo stanovili na 3,6 centimetru.
V roce 2007 také vědci na základě nejrůznější indicií odhadovali, o kolik centimetrů by měla hladina moří vzrůst do konce tohoto století. Původní odhad se ustálil na 60 centimetrech, jenže už v roce 2014 musely být tyto odhady upraveny na 90 centimetrů. Studie z posledních let hovoří o zvýšení mořské hladiny do konce století o 200 až 270 centimetrů. A to už je alarmující.
Takto enormní vzestup hladin světových vod by měl být v budoucnu způsoben zejména rychlým oteplováním a s ním spojeným táním ledovců. Jenže pokud by hladina moří stoupla do konce století o dva metry či více, mělo by to na některá evropská místa devastující dopad.
V momentě, kdy by hladina světového oceánu přesáhla kritickou hranici, znamenalo by to zkázu pro podstatnou část území Nizozemí, které je nejníže položeným evropským státem. Průměrná nadmořská výška tohoto státu je totiž pouze 10 metrů nad mořem. Mnoho míst na jeho území se tak nachází ještě níže, než je tato průměrná nadmořská výška. Více než čtvrtina území pak leží dokonce pod úrovní mořské hladiny. Například městečko Niuewekerk aan den Ijssel se nachází pod hladinou moře více než 6 metrů.
Ohrožené jsou také jedinečné Benátky. Ty se nacházejí na mořské laguně a doslova plavou na hladině moře. Každé zvyšování hladiny, byť jen o pár centimetru, tu místní obyvatelé pociťují velmi silně. Do starých budov začíná zatékat. Další stoupání ve velkém měřítku by tento klenot mohlo zničit jednou pro vždy.
Stejně tak by ale zanikla spousta přímořských městeček, která se nacházejí přímo u mořských pláží. Zvyšování hladiny vody by donutilo tamní obyvatele místa opustit a přestěhovat se více do vnitrozemí.
Zvyšování mořské hladiny tak určitě není žádná legrace, která by se měla brát na lehkou váhou. S globálním oteplováním je potřeba něco dělat, jinak přijdeme o část evropského území a zničeny budou i nádherné historické skvosty.
Zpracováno na základě:
Scientists keep upping their projections for how much the oceans will rise this century - The Washington Post
Ice sheet contributions to future sea-level rise from structured expert judgment | PNAS
