Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jsem gay, ale Prague Pride vynechávám. Nelíbí se mi, jak nás někteří gayové zostuzují

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Ketchumcommunity / Creative Commons / pexels.com

Ilustrační foto

Prague Pride je akcí, která každoročně v srpnu na několik dní sdružuje příslušníky LGBT komunity. A je určitě nepostradatelnou akcí s významem pro celou komunitu. Jenže i někteří členové této komunity nesouhlasí s přemrštěnou a bizarní interpretací.

Článek

Prague Pride má v Česku dlouholetou tradici, první pochod se totiž uskutečnil již v roce 2011. V některých zemích Evropy se ale tyto akce pořádají ještě mnohem déle. A je to dobře. Gayové, lesbičky, bisexuálové i transsexuálové mají jednou v roce možnost upoutat na sebe pozornost a říci své zemi, že jsou její součástí a že se s nimi musí počítat.

Akce se neúčastní jen členové komunity v naší zemi, ale sjíždějí se sem účastníci i z okolních států, aby vyjádřili podporu a soudržnost s touto skupinou. Jenže ne vždy se akce setká s ohlasem i v rámci vlastní komunity. Někteří z nich jsou totiž proti tomu, aby se komunita prezentovala způsobem, jakým to dělá. „Přehnané upoutávání pozornosti, polonazí nebo skoro nazí účastníci průvodu, bizarní převleky, erotické symboly či obnažená pozadí nejsou zrovna správným způsobem, jak světu říci, že jsme rovnocennou součástí společnosti,“ říká člen LGBTQ+ komunity.

Gayové, lesbičky i další menšiny tak sami sebe před svým národem zostuzují, aniž by si to uvědomovali. A s tímto názorem souhlasí i mnozí gayové. Sami se stydí za to, co tam ostatní osoby stejné orientace předvádějí. „Já sám jsem gay a je mi stydno, když to vidím. Nejdu však proti vlastním lidem. Rozumím, proč takové akce pořádají, a chápu, co je jejich cílem, rozhodně však nesouhlasím s provedením. S Prague Pride se totiž často stává jen místo ke zviditelnění sebe sama. Snaha zaujmout a šokovat je pro gaye silnější než poslání, které by měla akce přinést.“

O gayích, lesbičkách a jiných menšinách se rozhodně mluvit musí. Jsou a budou součástí naší společnosti. Školy by se tak určitě měly věnovat i tématům, v nichž figurují osoby jiné než heterosexuální orientace. Jenže by neměly dostávat přednost před tradiční rodinnou výchovou. „Já jsem prošel prvním stupněm základní školy v devadesátých letech, druhým na počátku milénia a nepamatuji si, že by mi někdo ve škole někdy říkal, jak mít správný sex v páru muž a žena, natož aby mi někdo vykládal o tom, jak to dělají osoby stejného pohlaví.“

„Nestraním se gay komunity a mezi svými přáteli mám spoustu kamarádů orientovaných stejně jako já. Když se jich zeptám, zda se budou účastnit Prague Pride, většina z nich mi na to vždy odpoví záporně. Ani oni totiž nesouhlasí s formu, jakou se gayové na této akci prezentují. Gayové se totiž od heterosexuálů prakticky neliší. Jediné, co nás odlišuje, je jiná sexuální orientace. Tak proč ze sebe dělat něco, čím nejsme?“

„V době každoročního konání akce Prague Pride tak raději opouštím Prahu a snažím se věnovat činnostem, které obohatí mého ducha i mysl. A ne že si půjdu polonahý do centra Prahy zvednout ego. To je opravdu výsměch celému konceptu LGBTQ+ pochodů.“ Není to přeci jen k zamyšlení?

Zpracováno na základě:

a na základě přepisu rozhovoru s příslušníkem LGBTQ+ komunity

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz