Článek
Hledal jsem nové kadeřnictví, kde bych se na našem malém městě nechal ostříhat. A dle recenzí dostupných na internetu jsem si vybral barber shop, který existoval už něco přes rok, měl hodnocení pět z pěti a stříhal tam pouze jeden kadeřník či barber, chcete-li. Jenže ten mi řekl, že je před Vánoci a že má rezervováno na měsíc dopředu. A já jsem samozřejmě chtěl ostříhat co nejdříve. Jak je u mě zvykem, nechávám to vždy na poslední chvíli.
Řekl mi ale, že tam budeme mít výpomoc, která bude brát z ulice, tak abych dorazil. Neváhal jsem ani minutu a dorazil jsem tam v den, kdy měla být přítomna i zmiňovaná výpomoc. Byla to žena. No, chtěl jsem odstříhat sice od muže, přijde mi, že pánským účesům více rozumí, ale neřešil jsem to.
Záhy jsem pochopil, že paní na výpomoc pochází z Ukrajiny. Problém nastal už v momentě, kdy jsme se skoro nedomluvili na tom, jak vlastně chci ostříhat. Paní příliš česky neuměla, takže jsem se bál, co mi nakonec na hlavě vykouzlí. Pak mi přišlo, že ve stříhání asi moc zkušeností nemá, protože byla velmi opatrná a pomalá. Ale ani to jsem neřešil, protože se mi výsledek poměrně líbil. Sice jsem strávil v křesle přes hodinu, a to mám krátké vlasy, ale co by člověk pro krásu neobětoval. Účes se doma líbil a já byl spokojen.
Jenže druhý den odpoledne se mi rozezvonil telefon. Číslo jsem neměl uložené, takže jsem nevěděl, kdo mi volá. Jakmile jsem telefon zvedl, bylo mi to jasné. Byl to majitel barber shopu. Ujišťoval se, jestli jsem se u nich byl nechat stříhat. A pak se začal omlouvat. Na jeho kolegyni, která mu vypomáhala, mu přišlo několik negativních zpětných vazeb. Nabídl mi, že se můžu stavit a že mi účes předělá, nebo že mi vrátí peníze. Když jsem mu řekl, že jsem s účesem spokojený, potěšilo ho to.
Sice bylo logické, že měl strach o svou dobře zajetou firmu, aby mu někdo nepoškodil jméno, a s paní bylo skutečně těžké se na něčem domluvit a dlouho jí to trvalo, to, co ale potom spustil pán na její adresu, se mi vůbec nelíbilo. Začal s tím, že lidé, co se od ní nechali stříhat si stěžují, že teď vypadají jako Ukrajinci a že jí vůbec neměl brát, když je z Ukrajiny. Že si u něj jen zadarmo udělala školení, ale jinak stříhání vůbec nerozumí.
A pokračoval by dál, kdybych ho nezastavil. Snažil jsem se mu vysvětlit, že o národnosti to rozhodně není a že paní za svůj původ nemůže. Navíc byla poměrně šikovná, chtělo to jen praxi. Tu ale nikde nezíská, když ji po prvním dnu hned vyhodí. Zmkl a divil se, že se jí ještě zastávám.
Já jsem ale obecně proti takovému rozdělování lidí. Je mi jedno, odkud takový člověk pochází, je mi jedno jakou má sexuální orientaci, v jaké věří náboženství. Vždyť jsme přece všichni lidi.
Možná je pan velmi dobrý kadeřník, recenze to potvrzují, já už ale do takového barber shopu nevkročím a budu si hledat jiného kadeřníka. Chci totiž toleranci a ohleduplnost nejen k zákazníkům, ale i k zaměstnancům.
