Článek
Psal se 11. únor 1929. Československo bylo v době první republiky velmi prosperující zemí, jednou z nejrozvinutějších na světě. Toho dne ale do Česka přišla arktická zima, jak se tomuto období později začalo říkat. Teploty padaly hluboko pod nulu tak jako nikdy a v Klementinu se oznamovalo pokoření teplotních rekordů.
V pražském Klementinu dochází k měření teploty od roku 1752. Toho dne byl ale pokořen 153 let starý teplotní rekord a taková zima, jaká přišla, nebyla předtím na našem území nikdy zaznamenána. Říkalo se jí zima století či tisíciletá zima. V Praze tehdy zcela zamrzla Vltava. Při třeskutých mrazech tato řeka zamrzala pravidelně, jednalo se ale spíše jen o tenkou vrstvu ledu poblíž břehů. Toho roku zamrzla celá.
O tom, že je to zima, která se jen tak nevidí, svědčilo i zamrznutí Čertovky. Ta má totiž velmi silný proud, a tak nezamrzá nikdy, ani když teploty spadnou hluboko pod nulu. Ten den ale zamrzla po celé své hloubce. A to bylo něco, co se v Praze jen tak nevidí. Teploty totiž spadly na méně než 30 stupňů pod nulou. A zima neřádila jen v Praze.
Celá republika se potýkala s extrémní kalamitou a ve Stecherově mlýně u Litvínovic padl celorepublikový teplotní rekord, který dosud nebyl překonán. Tehdy tam totiž naměřili neuvěřitelných -42,2 stupně. Po celém Československu se zavíraly školy a děti zůstávaly doma. Některé vesnice byly sněhovými závějemi doslova odříznuté od okolního světa, což je dodnes možné vyčíst v dobových zápisech místních kronik.
Únor 1929 byl nejstudenějším měsícem v naší historii. Podprůměrné teploty ale provázely od začátku toho roku celou Evropu. Mrzlo nepřetržitě od 1. ledna. A to byl jev tak nevídaný, že se začalo hovořit o tom, zda nepřichází další doba ledová. I když se tyto úvahy později ukázaly jako liché, novináři v lednu, únoru i březnu nepsali prakticky o ničem jiném. Mrazy totiž ustoupily až na konci března.
I vědci se tehdy zabývali tím, co mohlo tak dlouhotrvající a kruté mrazy zapříčinit. A zabývají se tím dodnes. K těm novějším tezím patří hypotéza, že dle historických teplotních řad se taková zima opakuje jednou za tisíc let. Odtud zřejmě i označení tisíciletá zima, podobně jako u záplav.
Na evropské úrovni se jednalo o největší klimatickou katastrofu 20. století. Kruté mrazy způsobily smrt mnoha zvířat, u jiných došlo k dlouhodobému strádání. V Baltu zamrzlo asi třicet lodí, které musely čekat, než mrazy povolí. Nebylo totiž možné v takových podmínkách lodě z ledu vyprostit.
Dnes si takovou zimu asi ani neumíme představit. Stačí, když teploty spadnou jen pár stupňů pod nulu a už pouštíme topení na maximální výkon, aby nám v našich zateplených bytech a domech náhodou nebyla zima.
Zpracováno na základě:
