Článek
S rodiči už sice nebydlím, ale odstěhoval jsem se poměrně nedaleko, takže je pravidelně navštěvuji. Protože to k nim mám jen pár ulic, často kolem jejich domu venčím psa. A asi před rokem jsem si všiml, jak otec vychází z vedlejšího vchodu. Nejprve jsem nechápal, co tam mohl dělat, načapal jsem ho pak ale ještě několikrát.
Když mi došlo, co tam otec chodí dělat, udělalo se mi nevolno. Nikdy bych si nemyslel, že můj otec bude schopen zrovna nevěry, ještě když má tak úžasnou ženu. Jenže zřejmě chytil těsně před důchodem druhou mízu a snaží se si ještě na stará kolena užít. Sousedka je totiž o dobrých deset let mladší než on.
Pro mě je nevěra sice tabu a přestože o otcových záletech vím už nějaký ten měsíc, matce jsem se o tom ještě neodvážil říci. Vím, jak by ji to ranilo a doslova bych tím zničil její zidealizovanou představu o mém otci. Oba se totiž poznali už v tanečních a od té doby byli nerozlučitelná dvojka. Marně vzpomínám, zda jsem je vůbec někdy slyšel se hádat.
Když jsem byl s matkou sám, už několikrát jsem to měl na jazyku, ale nakonec jsem vždy rezignoval. Nechci je na stáří rozdělit. Co když se s ním matka bude chtít rozvést, nebo co když uspíším otcův odchod k sousedce a mamka zůstane sama? Snažil jsem se, ale prostě jsem na to neměl sílu.
Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc se mi jako jediné schůdné východisko zdálo, že bych si o tom měl promluvil přímo s otcem, aby mi řekl, jak to vlastně je a co si od toho slibuje. Dlouho jsem ale otálel. Ani s otcem se mi totiž nechtělo zabředávat do takových rozhovorů. Nakonec jsem se odhodlal. Byl z toho docela překvapený, ale vypadalo to, že se mnou mluví narovinu. Nemám si podle něj dělat starosti, nejsou v tom žádné city. No to se mi tedy opravdu ulevilo.
Nejdřív jsem nechápal styl, jakým se mnou mluvil. Byl odměřený, nepřipouštěl si žádnou vinu a bral to jen jako zpestření svého sexuálního života. Bylo mi z toho úzko. Nedokázal jsem pochopit, jak jsem mohl člověka, jako je můj otec, celý život respektovat. Já bych tohle nikdy nedokázal a pevně věřím, že takový ani nikdy nebudu. V tu chvíli mě ale nenapadlo udělat nic jiného, než mu dát ultimátum. Buďto to se sousedkou ukončí, nebo to mamce řeknu.
Po těchto mých slovech vyletěl jako čert z krabičky a začal se se mnou hádat. Po delší debatě ale nakonec souhlasil. A já naivka mu uvěřil. Pár týdnu jsem žil v přesvědčení, že je otec muž svého slova a že když mi to slíbil, že by to neporušil. Před pár dny jsem ale opět venčil psa v okolí mého domu a otce jsem opět uviděl u vedlejšího vchodu.
Zradil mě a zradil i moji matku. Mluvit s ním o tom už nebudu. Nemá to cenu. Jediným možným řešením je to říci mamce. Jenže toho se tak bojím, že nevím jak začít. Nic jiného mě ale nenapadá.
Zpracováno na základě vlastní zkušenosti
