Článek
Letošní zima v Česku tak trochu leze za nehty. Po vzájemné poradě jsem se tedy dohodl se zbytkem rodiny, že vyrazíme do tepla. Nechtěli jsme sice nikam daleko, v Evropě ale v únoru nenajdete místo, kde byste se jen tak mohli válet na pláži. A tak jsme zvolili kompromis. Zůstaneme Evropě na dohled, přestože si zaletíme do severní Afriky, konkrétně do Egypta. Tam se totiž dle předpovědi teploty v druhé půlce února měly pohybovat kolem 25 stupňů Celsia v denních maximech s teplotou moře kolem 23 stupňů. A to se pro nás zdálo jako ideální. Přehnaná vedra totiž nemusíme.
Byla to naše první dovolená, kde jsme se spoléhali na all-inclusive. Jak se později ukázalo, byla to ta největší chyba, jakou jsme mohli v rámci naší cesty udělat. Těšili jsme se, že ochutnáme spoustu egyptských či arabských specialit, vyzkoušíme nové chutě a přijedeme zpět gastronomicky zase o něco bohatší. Zázrak zvaný all-inclusive se ale nekonal. Tedy jídla jsme skutečně měli neomezeně, moc jsme si toho ale nedali.
Nejdříve bych se rád zaměřil na jídlo. Z naprosté většiny se nejednalo o žádné místní speciality či tradiční pokrmy, kuchyně byla přizpůsobena evropské stravě. Na první pohled ale jídla nepůsobila vůbec lákavě. K přípravě bylo zjevně použito místních surovin, ty ale byly nevalné kvality. A bylo to znát jak na chuti, tak na konzistenci. Troufl bych si říci, že většina masových pokrmů, kterých na výběr moc nebylo, byla připravena ze zmraženého a následně rozmraženého masa či jiného polotovaru. Nevzhledné směsy na způsob českého katova šlehu však byly bez chuti, některá jídla se nedala ani jíst. Snad jen dvakrát za týden se na stolech objevily pokrmy, které připomínaly arabskou kuchyni. Dávat si ale na dovolené v Turecko špagety s pofidérní boloňskou omáčkou opravdu nemusím.
V průvodci all-inclusive bylo také uvedeno, že po dobu celého pobytu máme k dispozici neomezené množství stoprocentních ovocných džusů. Nápoje, které džus připomínaly, tam skutečně byly. Chutnaly ale spíše jako ovocný sirup smíchaný s vodou, případně jako nízkoprocentní nektar. U nás by se takovému nápoji rozhodně džuš říkat nemohlo. Já osobně jsem si nalil skleničku tohoto „nektaru“ dvakrát za celý pobyt a ani jednou jsem jí nedopil. Tak nechutné tyto nápoje byly.
Od třetího dne našeho pobytu jsme navíc začali trpět žaludečními nevolnostmi. Bolelo nás břicho, občas jsme měli dokonce křeče. A k tomu všemu nám bylo na zvracení. Další dva dny jsme tak all-inclusive vynechali úplně a pak jsme se stravovali v restauraci za branami resortu, kde připravovali tradiční evropská jídla. Podle chuti a vzhledu byly tyto pokrmy i poměrně kvalitní.
Na all-inclusive už asi nikdy nepojedu. Sice to na první pohled vypadá lákavě. Člověk se nemusí o nic starat a celý týden mu servíruji několik jídel denně prakticky až pod nos, navíc je ta cena za pobyt, letenky a stravu neodolatelná. Za ty problémy mi to ale nestojí. A to na problémy se žaludkem nijak netrpíme. Neumím si ale představit člověka, který je na špatnou stravu háklivý.
Zpracováno na základě vlastního zážitku.
