Článek
Naše rodina nepatří k úplným milovníkům jahod. Když ale dozrávají, rádi si je dáme jen tak se zakysanou smetanou nebo jako jahodový koktejl. Že už je letos možné si dojet do blízké vesnice na samosběr jahod, mi úplně uniklo, protože takové weby nesleduji. Příbuzní ale přijeli na rodinu oslavu s tím, že cestou minuli reklamní poutač lákající na samosběr jahod za poměrně slušnou cenu. Kilogram jahod za 65 Kč totiž rozhodně v supermarketu nekoupíte a často je rozdílná i ta chuť. Nic není lepší než ovoce či zelenina, která dozrává přírodním způsobem.
No, a tak nás po obědě napadlo, že bychom tam mohli sjet. Budeme na čerstvém vzduchu, a ještě si přivezeme nějaké ty jahody. A tak jsme vyrazili do asi pět kilometrů vzdálené obce a sledovali jsme reklamní poutače směřující nás na pole za posledním domem. Hned jak jsme tam ale dorazili, byl jsem překvapen z toho, kolik lidí tam je. Pole se doslova hemžilo sběrači jahod, kteří měli stejný nápad jako my.
Každý jsme si vzali svůj košík a šli jsme sbírat. Nechtěli jsme toho moc, jen tak na běžnou konzumaci. Ovoce rozhodně nezavařujeme ani nemrazíme, takže by nám mnoho kilogramů jahod bylo k ničemu. Stejně bychom je nezvládli zkonzumovat.
Že je při samosběru možné jahody i konzumovat, o tom jsem věděl. Že to ale někdo zneužívá tak, jak jsem byl svědkem, to by mě ani ve snu nenapadlo. A byl jsem doslova šokován. Vedle nás sbírala totiž jahody rodinka s dvěma dětmi. Mohlo jim být přibližně tak deset a dvanáct. Rodiče toho konzumovali víc, než si dávali do košíku, a děti nutili k tomu samému.
Doslova je nabádali k tomu, ať si co nejvíce nacpou žaludky, protože dneska žádný oběd nebude. Kdo se nenají na poli, bude až do večeře o hladu. Děti tak zobaly jednu jahodu za druhou a vypadalo to, že mají opravdu hlad, takže rodiče své poznámky očividně mysleli vážně.
Další postarší pár, který sbíral na druhé straně pole, kam jsme raději odešli, abychom nemuseli sledovat tu nacpávající se rodinku, měl sice vlastní košíky, ale měl je poloprázdné. Asi toho nepotřebují tolik, myslel jsem si. Jenže už za chvíli jsem zjistil, jak moc jsem se mýlil. Ta starší paní byla sice oblečená jako dáma a měla stylovou kabelku, ale tu kabelku používala jako druhý košík na jahody. Cpala si tam jednu za druhou. Asi pro ni bylo příliš velkým lákadlem, že za takové jahody nebude muset platit vůbec.
Když jsme pak s našimi dvěma kilogramy odcházeli pryč, potkali jsme na parkovišti ještě onu rodinku, která měla jahody místo oběda. Vypadali všichni spokojeně, ale trička a mikiny měli všichni od jahod. Zejména pak děti, které si je do úst cpaly doslova pod tlakem, aby se nasytily.
Tahle návštěva samosběru jahod po několika letech mi přišla doslova nechutná. Nechápu, že to někomu za tu ostudu stojí. Styděl jsem se za ně a bylo mi trapně. Znovu už to zažít nechci.
