Článek
Tajemná Řásnovka jako román Jaroslava Foglara vyšel poprvé již téměř před 60 lety a úzce souvisel s Rychlými šípy. Dodnes není úplně jasné, kde bral Foglar inspiraci pro svá Stínadla, je však jisté, že jej Řásnovka, klikatící se pražská ulice, fascinovala.
Řásnovku najdeme na Haštalském náměstí v Praze v blízkosti kostela sv. Haštala. Na místě, kde se do ulice vchází, stojí stavba čtvercovitého tvaru, která jako by do okolní zástavby vůbec nepatřila. Vystupuje z rovné linie domů a je na první pohled o mnoho set let starší. Dnes je prostor využíván jako soukromý byt, dříve tam ale bývala kostnice označovaná jako kaple Nejsvětější Trojice. Není jasné, z jaké doby kostnice pochází, ale první zmínky o ní se začínají objevovat na počátku 17. století.
Kostnice u vstupu do Řásnovky
Když kolem této kostnice projdeme, vstoupíme konečně do Řásnovky. Přestože se to na první pohled nezdá, ulice je dlouhá 280 metrů a ústí k Anežskému klášteru na Dvořákově nábřeží. Pojmenována je podle hejtmana strahovského kláštera, avšak v průběhu staletí mnohokrát změnila své jméno. Za Karla IV. se jí říkalo Slávinčina, později pak Mezi krály. Teprve od poloviny 18. století začala střídat velmi podivná označení. Během necelých padesáti let nesla označení Šnekova, Slimákova, Hlemýžďova či Plžova. Řásnovkou se nazývá teprve od roku 1894.
Při asanaci Starého Města na konci 19. století, kdy byla podstatná část Starého Města srovnána se zemí, jí také hrozil zánik. Naštěstí pak ale byla z asanačních plánů vyjmuta, a tak ji můžeme obdivovat dodnes. Jedná se totiž o nejklikatější ulici na území hlavního města. Když jí budeme procházet, jistě nás překvapí, že během své délky hned osmkrát mění směr. Zahýbá doslova po pár metrech, někdy dokonce do pravého úhlu.
Záhyby pražské Řásnovky
Původně takto klikatá nebyla, k jejímu dnešnímu tvaru pomohlo zboření některých domů, které jí lemovaly a rozšiřování těch, které byly zachovány. Stala se tak naprosto unikátním místem v centru Starého Města. Dnes ji sice obdivujeme, dříve tady ale bezpečno nebylo. Ulice se totiž nacházela na samotném okraji původních staroměstských hradeb. A taková místa byla většinou určena pro ty, kteří se zkrátka do vznosného centra města nehodili.
Dnes při procházce Řásnovkou nalezneme v Praze tolik hledaný klid. Sídlí tu sice jak kanceláře, tak mateřská škola či hotel, ale osob, které by jí procházeli, moc nepotkáte. A tak si toto místo můžete v klidu a nerušeně vychutnat. Dodnes se tu na zdech nachází načmárané vzkazy, které odkazují na Foglarovy Rychlé šípy.
Zpracováno na základě:
