Článek
Psal se rok 1667. Chorvatsko ani Jugoslávie v té době neexistovaly, avšak s okolními oblastmi patřil Dubrovník do Raguské republiky, které se také někdy říkalo republika Dubrovník. Byl to státní útvar, který v tomto regionu existoval od roku 1358 až do roku 1808. Tehdy se ale jednalo o republiku, kterou tu založili Italové.
Když dnes směřují naše cesty do okolí chorvatského Dubrovníku, navštěvujeme ho zejména v rámci turistického výletu, při němž poznáváme jeho pamětihodnosti. Jedná se totiž o krásné historické město. Jenže jen málo budov, které tu dnes stojí, a to včetně historických památek, pochází z doby před rokem 1667. Ten rok totiž potkala město jedna z největších tragédií v historii.
Na vině bylo velké zemětřesení. Nebyly to ale přímo otřesy, které by město prakticky vymazaly z mapy. Osudným se Dubrovníku stalo až to, co přišlo jako důsledek onoho zemětřesení. Katastrofy se na město začaly valit ze všech stran. Nejen že na některých místech ve městě popraskala zem a objevily se trhliny, z blízkého vrchu se začala na Dubrovník valit lavina štěrku a kamení, která poničila mnoho budov a ukončila i mnoho lidských životů. Neštěstí ale přišlo i z druhé strany od moře.
Tsunami a jeho smrtící vlny zasáhly město hned několikrát krátce po sobě. Odneslo to zejména přístaviště. Jako by toho ale ještě nebylo dost, všechny tyto pohromy vytvořily nad Dubrovníkem doslova neprostupný oblak plný prachu. Dvacet dní trvající noc zahalila město, začal foukat vítr a městem se začal šířit oheň, který ničil jednu budovu za druhou. Spousta památek lehla popelem. Z celého města byla zachráněna jen čtvrtina budov, vše ostatní bylo nenávratně zničeno.
Dubrovník byl jako hlavní město Raguské republiky velmi hustě osídlen, pohromy však přicházely postupně, a tak měli lidé šanci se z města dostat. I tak ale o život přišlo podle odhadů až pět tisíc jeho občanů. Raguská republika už nikdy nedosáhla zpět své slávy, jakou měla před tímto silným zemětřesením, avšak Dubrovník byl postupně obnoven. Byly postaveny nové domy, přístav i církevní stavby. Zašlá sláva byla městu navrácena, avšak cesta ke svobodě celého regionu byla ještě velmi trnitá.
Když dnes navštívíme Dubrovník, musíme si zamilovat jeho jedinečnou architekturu a historické skvosty, kterých je v jeho centru nespočet. Kdyby ale tenkrát před necelými 360 lety nedošlo k zemětřesení, nikdy by nevypadal tak, jak vypadá dnes. Na druhou stranou bychom tu ale mohli obdivovat jiné památky a stavby, o stovky let starší, které by z Dubrovníku možná učinily město ještě krásnější, než je nyní.
Zpracováno na základě:
