Článek
Za Pekařovou branou budeme muset cestovat do Českého ráje, konkrétně k obci Vyskeř. Tam se totiž začala před začátkem první světové války stavět silniční komunikace, která ale měla procházet místy, kde stála pískovcová skála, které se říkalo Mnich. Nejsnazší možností, jakou se dalo s tímto problémem vypořádat, bylo skálu odstranit. Jenže se tehdejší stavitelé rozhodli, že tuto skálu alespoń z části zachovají i pro následující gerenace.
A tak byl do skály vytesán malý tunel, pod kterým dnes projíždějí osobní automobily. Otvor, který ve skále vznikl, je vysoký necelých pět metrů, neprojedou jím však vozidla vyšší než 3,8 metru, neboť kvůli svému zaoblení není tunel ve tvaru gotického lomeného oblouku v každém místě stejně vysoký. Stavbou tunelu skrze skálu Mnich vznikla atrakce, která začala turisty lákat ještě mnohem víc než skála, která tu stála předtím. Navíc bylo okolí zkultivováno a na kraji silnice vytvořeny kamenné schody vedoucí až na vrchol skály. Každý, kdo tudy projíždí, tak může vystoupat nahoru a na projíždějící vozidla i na okolí se podívat tak trochu z výšky.
Nepřítelem Pekařovy brány je ale eroze. Ta postupuje velmi rychle, ničí vrchní část skály a je tak velmi pravděpodobné, že se brzy dočkáme jejího uzavření, stejně jako na většině bran v Česku včetně slavné Pravčické brány. Jde jen o to, aby byla i nadále v provozu komunikace pod branou, protože pro místní obyvatele je její další fungování zásadní. Je jednou z mála komunikací v okolí a její případné uzavření by zkomplikovalo dopravu mnoha místním z okolních obcí. Cesta, která tu vede totiž spojuje hrad Kost s hradem Valdštejn.
Svůj název získala brána po místním rodákovi PhDr. Josefu Pekařovi. Jeho jméno nese i nedaleká turistická stezka a nedaleko odtud se nachází křižovatka hned několika turistických tras včetně Zlaté stezky Českého ráje. Nejbližší autobusová zastávka se odtud nachází jen pár stovek metrů po komunikaci, případně pár desítek metrů lesem.
Když budete tímto místem projíždět, často tu najdete u krajnice zaparkovaný automobil. Lidé projíždějící kolem brány totiž obdivují její krásu natolik, že tu neváhají zastavit, i když tu parkování u kraje silnice není vzhledem k její minimální šířce příliš bezpečné, a s branou se fotografují. Odnáší si odtuh na památku naprosto unikátní fotky. Někteří z nich se odváží i na její vrchol, odkud fotografují okolí. Výhled z vrchu brány je ale již roky částečně znemožněn vzrostlou okolní vegetací.
Jedno z nejfotogeničtějších míst v Česku je skrytým pokladem Českého ráje. A vůbec nevadí, že bránu nestvořila příroda. Člověk při stavbě této silnice zase jednou ukázal, že mu příroda není lhostejná. Místo jednoduchého odstranění skály nám ji tu zanechal a my se tak můžeme i dnes kochat její nádherou a fotit se u ní jako správný turista.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastní návštěvy Pekařovy brány
