Článek
Mluvíme o oblasti, která se rozkládá mezi ulicemi Spálená, Jungmannova, Lazarská a Purkyňova. Jde tedy o oblast v těsné blízkosti Václavského či Karlova náměstí. Celý tento prostor býval kdysi hřbitovem. Začalo se na něm pohřbívat přibližně v polovině 13. století a poslední pohřby tu proběhly v druhé polovině 15. století.
Po roce 1478, kdy docházelo k úpravám Nového Města, byl tento hřbitov přeťat zhruba v polovině Vladislavovou ulicí. Vznikly tak dva samostatné celky, které byly postupně rozparcelovány a zastavěny. Většina hrobů zůstala nedotknuta pod novou zástavbou. Postupem času se na existenci hřbitova zapomnělo.
Hřbitov, o kterém je řeč, se nazýval Židovská zahrada a byl největším tehdejším hřbitovem na území Nového Města. Jak si ale vysvětlit, že se židovský hřbitov nacházel v takto centrální lokalitě, když se židovské hřbitovy stavěly povětšinou vždy za hranicemi města? V době, kdy se na hřbitově začalo pohřbívat, byla Praha totiž mnohem menší, než jak ji známe teď. Před výstavbou Nového Města hradba Starého Města, kde Praha končila, prakticky kopírovala Národní třídu. Hřbitov se v té době tedy skutečně nacházel za městem.
První informace o tom, že tu skutečně takový hřbitov existoval, se podařilo získat až na počátku 20. století, kdy probíhaly stavební práce na činžovních domech ve Vladislavově ulici. Při té příležitosti bylo objeveno hned několik židovských náhrobků, které byly následně vyzvednuty a uloženy do Lapidária Národního muzea.
Dalším signálem o existenci rozsáhlého pohřebiště přinesla stavba metra na konci 70. let minulého století. Při stavbě části trasy linky B vedoucí z Můstku na Národní třídu bylo při bourání domů objeveno několik dalších hrobů a náhrobků. Linka totiž křižovala terén dnešních ulic, kde dříve Židovská zahrada stávala. A protože se metro stavělo v podzemí, vedlo přímo skrze dávné pohřebiště.
Největší objev byl ale učiněn až teprve před 27 lety, kdy se ve Vladislavově ulici sídlící Česká pojišťovna rozhodla pro stavbu podzemních garáží. A právě v této lokalitě se narazilo na největší koncentraci židovských hrobů. Objev čítal kolem čtyřech stovek náhrobků a kosterních pozůstatků. Archeologický výzkum však nebyl na přání židovské obce dokončen, neboť ta si nepřála, aby se ve výzkumu pokračovalo. Došlo by tak totiž k narušení dalších hrobů, což by bylo v rozporu s židovskými předpisy.
Z místa, kde byla objevena rozsáhlá část Židovské zahrady, se stala kulturní památka a objevené hroby, které zde byly ponechány, byly zapečetěny sarkofágem z betonu. Do pohřebiště se tak sice dnes nedostaneme, ale jeho existenci nám připomíná památník umístěný v roce 2016 na rohu ulic Vladislavova a Purkyňova.
Až tudy někdy půjdete, vzpomeňte si, že pod vámi odpočívají stovky dávných Pražanů, kteří tu ve středověku žili.
Zpracováno na základě:
