Článek
Olivový olej se obecně považuje za jeden z nejzdravějších rostlinných tuků a my jsme si jeho konzumaci za poslední dvě dekády velmi oblíbili. Používáme ho zejména ve studené kuchyni, dá se na něm ale i smažit. Pro svou charakteristickou chuť se však nehodí do všech typů pokrmů.
Jenže někdy nám olivový olej nemusí prospívat, v krajních případech může být jeho konzumace až nebezpečná. Několik let stará studie varuje spotřebitele před potenciálně škodlivými praktikami spojenými s některými druhy olivových olejů, které jsou dostupné na trhu. Tato zpráva zpochybňuje důvěryhodnost označení mnoha produktů a zdůrazňuje rizika spojená s konzumací pančovaných olejů.
V první řadě může dojít k podvodu již v označení typu olivového oleje. Jako extra panenské olivové oleje se často označují i olivové oleje nižší třídy, které by tímto označením vůbec neměly disponovat. V ceně kvalitního olivového oleje tak konzumujeme levnější a méně kvalitní variantu.
Nesprávné označování není ale zdaleka jediným problémem, se kterým se u olivových olejů můžeme setkat. Často se používá i takzvané pančování. V takovém případě se olivový olej vyšší třídy ředí méně kvalitním olivovým olejem. Na výsledné chuti to nemusíme ani poznat a výrobce značně ušetřil a zároveň vydělal. Složení a nutriční hodnoty výrobky, které jsou uvedeny na obalu, pak nemusí odpovídat skutečnosti. Někdy mají takové oleje i záměrně chybné označení země původu.
Ale není to pouze naše peněženka, která na to doplatí. Konzumace nekvalitních nebo ředěných olivových olejů může mít negativní dopad i na naše zdraví. Ty levnější oleje, které se do těch kvalitních přidávají, mívají vyšší množství nasycených tuků a nižší obsah antioxidantů. Pozitivní dopad na naše zdraví se tak snižuje a naopak se zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění a jiných zdravotních komplikací.
Přestože se studie týká zejména zahraničního trhu, podobné problémy s olivovými oleji máme i u nás. Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni odhalila, že podobné podvody jsou v českých obchodech běžnou praxí až u dvou třetin z celkového počtu olivových olejů. A objevily se i extrémní případy.
Dva oleje byly prodávány jako kvalitní olivový olej, přestože uvnitř láhve se nacházel takzvaný lampantový olej, který je určen pouze pro průmyslové použití a není vhodný ke konzumaci. Lampantový olej je odpadem, který vzniká při výrobě olivového oleje. Na chuti to však lajk nemusí poznat.
Součástí této aféry bylo i doporučení, jak poznat kvalitní olivový olej. Lze tak učinit pouze podle vůně a chuti. Po otevření láhve by měl olivový olej vonět jako čerstvě posečená tráva a při ochutnání by měl lehce zaštípat v krku. Jenže dokud budou takové olivové oleje na pultech obchodu, stále existuje riziko, že se část z nás nechá napálit a koupí si nekvalitní, potažmo i nebezpečný olivový olej.
Zpracováno na základě:
