Článek
Jak jistě mnoho z vás ví, hlavní pražské náměstí neneslo vždy označení Václavské. Původně se mu totiž říkalo Koňský trh. Teprve v roce 1848 bylo na popud Karla Havlíčka Borovského přejmenováno na Svatováclavské náměstí. Z tohoto názvu se pak vyvinulo dnešní zažité označení. V 19. století ale toto místo vypadalo úplně jinak. Domky po délce náměstí už sice rostly a v mnoha případech připomínaly ty dnešní, chyběla však největší dominanta náměstí.
Řeč je o Národním muzeu, které dnes náměstí ohraničuje v jeho horní části. Historická budova Národního muzea se ale začala stavět až na konci 19. století a byla dokončena v roce 1891. Předtím tu stála takzvaná Koňská brána. A ta tvořila vstup do Nového Města pražského. Dříve totiž nebyly čtvrtě Prahy tak, jak je známe dnes, jednotnou součástí hlavního města. Vinohrady, které tak začínají za Národním muzeem byly samostatnou obcí a Koňská brána oddělovala jedno město od druhého.
Právě z Vinohrad, které se nacházely na kopci, sem stékal často velmi špinavý Vinohradský potok. Ten protékal skrze Koňskou bránu a prostředkem Václavského náměstí tekl až do míst, které se dnes označuje jako Můstek. Právě tam se Vinohradský potok vléval do rybníku, který dříve sloužil jako zásobárna vody pro příkop mezi dvojitými hradbami, které oddělovaly Nové Město od toho Starého a které procházely dnešními ulicemi Na Příkopě a Národní třída.
Václavské náměstí kolem roku 1870 ještě s Koňskou branou místo Národního muzea v horní části
Potok našel na Václavském náměstí i svoje využití. Na několika místech ho místní přehrazovali, aby na tehdejším poměrně blátivém a vesnicky vyhlížejícím náměstí vytvářel malá jezírka, kde se mohl napájet dobytek a mohla se zde pěstovat drůbež. Když se ale pak náměstí začalo modernizovat, ztratil v moderní tváři Prahy tento potok význam. Přestože tu dodnes stále protéká, my už nemáme možnost ho vidět. Byl totiž v oblasti Vinohrad sveden do kanalizace. Protéká tak někde po nohama těch, kteří toto náměstí denně přecházejí. Plocha náměstí pak byla konečně vydlážděna.
Když zmizel potok, začalo se Václavské náměstí měnit velkou rychlostí. Už dávno byly pryč městské hradby i rybník na Můstku, v roce 1875 byla navíc zbořena i Koňská brána, symbolický vstup do města. Praha se pomalu začínala spojovat s okolními obcemi a vytvářet tak stále větší a větší celek. Stavba Národního muzea a umístění nové a monumentálnější sochy svatého Václava do prostoru náměstí, pak učinilo z Václaváku skutečné centrum rychle se rozvíjející evropské metropole.
Potok na žádné fotografii nenajdeme. V době, kdy byl sveden do kanalizace, fotografie ještě neexistovala. První fotografie z druhé poloviny 19. století nám ale zachytily alespoň následně zbořenou Koňskou bránu a my si tak máme možnost udělat představu o tom, jak to tu asi kdysi vypadalo.
Zpracováno na základě:
