Článek
O tom, ze kdy pochází orloj na pražské Staroměstské radnice, se dodnes vedou spory. Původně se předpokládalo, že orloj pochází až z konce 15. století a že jej sestavil mistr Hanuš. Dneš už ale víme, že pravděpodobně pochází z dílny Mikuláše z Kadaně z počátky stejného století. Jenže v té době ani zdaleka nevypadal jako dnes. Dnešní podobu získával v průběhu staletí.
A přestože se za ty dlouhé roky několikrát rozbil, nebo se zcela zastavil a musel být opravován, přetrval až do 20. století. Zdrcující zásah mu přineslo až Pražské povstání. Psal se tehdy 5. květen 1945. V té době už bylo jasné, že Německo druhou světovou válku nevyhraje. Jenže početná německá armáda chtěla prchnout z Prahy či přes Prahu a v tom jí bránili čeští povstalci. Boje v Praze trvaly několik dnů. Povstalci měli svá centra, kde se ukrývali, z nichž jedním se stala Staroměstská radnice. Čeští povstalci však byli špatně vyzbrojeni, se zbraněmi Němců se to nedalo strovnat.
8. května už byla situace zoufalá. Z jedné strany sice Česko osovobozovala Rudá armáda, z druhé Američané, jejich delegace dokonce dorazila do Prahy již 7. května, Praha ale byla stále vydána napospas a povstalcům už docházely síly. S leteckou podporou se počítat nemohlo. A přestože Němci dobře věděli, že jejich činy budou jen dalším zbytečným masakrem, chtěli Prahu co nejvíce poničit a zmařit co nejvíce životů. V ranních hodinách tak začaly jejich nejmohutnější útoky. Kromě vojáků útočili na povstalce i civilisty tanky a děla. Na obloze pak měli Němci hned několik letadel.
Do podepsání německé kapitualce zbývalo jen několik hodin, přesto německá armáda začala ostřelovat Staroměstskou radnici, ve které bylo jedno z hlavních sídel protinacistického odboje. Při tomto ostřelování došlo ke vzniku požáru, který následně způsobil velké škody. Nejponičenější části radnice se stala její novogotické křídlo. Podlahy se v něm propadly a všechno se sesypalo k zemi. Stát zůstaly jen obvodové zdi. A ač se následně uvažovalo o obnově tohoto křídla, nakonec bylo o dva roky později strženo. Dnes se tak můžeme procházet po Staroměstském náměstí i tam, kde se dříve psaly dějiny. Zůstal jen malý fragment tohoto křídla, který má události stále připomínat.
Takhle vypadala Staroměstská radnice před Pražským povstáním
Velké poškození ale utrpěla i věž Staroměstské radnice. Celá její vrchni část byla zničena, zřítil se zvon, který propadl celou radnicí. Stejně tak byl devastujícím způsobem poškozen orloj. Z dobových fotek doslova mrazí. Tato část radnice ale zůstala zcela zachována. Orloj byl renovován, respektive z velké části prakticky znovu vytvořen, aby Praha nepřišla o tuto dominantu. Dnes bychom ani nepoznali, že tomu někdy bylo jinak.
Německé řádení zanechalo na konci druhé světové války v Praze stovky mrtvých. Někteří z nich byli povstalci, někteří byli civilisté. A stalo se tak, i když bylo jasné, jak válka dopadne. I tohle bychom mohli brát jako důkaz naprosté zbytečnosti války, která přináší jen bolest a smrt.
Zpracováno na základě:
