Článek
Koncesionářské poplatky jsou tématem, které v české společnosti rezonuje prakticky neustále. Čechům se je zkrátka platit nechce. A mají k tomu hned několik důvodů, která potvrzují, že hrazení tohoto nesmyslného poplatku pouze tahá peníze z kapes poplatníků.
Česká televize už dávno není veřejnoprávní
Česká televize má sice stále statut veřejnoprávní televize, v praxi tomu tak ale už dávno není. Program, který na televizi můžeme sledovat je často čistě komerční. Demonstrovat to lze například na divácky oblíbeném soutěžním pořadu StarDance. Ten je označován jako jeden z nejnákladnějších pořadů v produkci České televize.
Už princip soutěže odporuje principům veřejnoprávního pořadu. Je to taneční soutěž, ve které soutěží celebrity a diváci pomocí placených SMS zpráv hlasují, koho chtějí vidět v dalším kole. Jedná se tak o typicky komerční formát, který Česká televize vysílá na základě zakoupené zahraniční licence. A takový pořad zkrátka na veřejnoprávní televizi nepatří. A proč by měli takto drahý pořad financovat lidé, které vůbec nezajímá?
Poplatky by měli platit pouze ti, které program České televize zajímá.
Povinnost platit koncesionářský poplatek má ten, kdo vlastní televizní přijímač bez ohledu na to, zda se na Českou televizi dívá, či nikoli. Nerozhoduje dokonce ani to, zda takový televizní přijímač vůbec využívá. Mluví se však o tom, že by se měl koncesionářský poplatek týkat i těch, kteří vlastní jakékoli chytré zařízení, na kterém lze sledovat vysílání České televize. Týkalo by se to tedy i mobilních telefonů, tabletů či počítačů. A to už je napováženou. Proč bych například jako vlastník notebooku, který využívám čistě k pracovním záležitostem, měl být plátcem koncesionářského poplatku?
Je sice pravda, že koncesionářský poplatek se nehradí za každé jednotlivé zařízení, ani jej nehradí každá osoba vlastními televizní přijímač, koncesionářský poplatek se hradí vždy jednou za celou domácnost. Záhadou ale stejně zůstává, proč by domácnost, kterou program České televize vůbec nezajímá, měla platit poplatek, ze kterého tato stanice financuje svůj chod. Pokud se takový poplatek má skutečně hradit, ať ho hradí ti, kteří Českou televizi sledují.
Za nekvalitní nabídku platit nechci.
České televizi je také často vytýkána kvalita jejich pořadů. Občas se jí sice povede natočit kvalitní seriál, který si získá uznání široké veřejnosti, jmenujme například Případy 1. oddelění nebo Devadesátky, takové pořady jsou ale spíše výjimkou, kterými Česká televize rozhodně nehýří.
Hrazení koncesionářských poplatků je přežitek, Evropa od něj ustupuje.
V mnoha zemích Evropy je provoz veřejnoprávní televize financován ze státního rozpočtu. Tento způsob výběru financí je přežitek, který dnes využívá jen pár posledních evropských států. Není načase se přidat k těm, kteří ho už dávno zrušili a nezvedat vlnu nevole mezi těmi, kteří zkrátka Českou televizi podporovat nechtějí?
Zpracováno na základě:
a na základě vlastního názoru na koncesionářské poplatky a tvorbu České televize
