Článek
Kostel v Lukové tu stojí již od poloviny 14. století. Přestože na konci 18. století zcela vyhořel a byl vážně poškozen, dostalo se mu krátce po požáru obnovy v plném rozsahu. Následně ještě proběhla rekonstrukce v roce 1858. Od té doby ale na kostel nikdo prakticky nesáhl, až donedávna.
V interiéru kostela nenajdete prakticky nic původního. Od té doby, co přestal být používán k náboženským účelům, byl několikrát vykraden. Zloději si odnesli všechno, co šlo. A kostel dál jen chátral. Na počátku 21. století byl jeho stav tak zoufalý, že hrozilo jeho zřícení.
A tehdy se student Západočeské univerzity v Plzni rozhodl vytvořit v rámci své bakalářské práce řadu nevšedních soch, které v roce 2012 do kostela umístil. Jednalo se o 32 sádrových soch, které nazval Má mysl. Sochy mají představovat zahalené věřící, kteří tudy v průběhu věků prošli. Autor projektu Hadrava chtěl také upozornit na stav kostela a přilákat sem lidi, kteří by jeho výstavu chtěli shlédnout a tím zvednout povědomí o špatném stavu stavby.
To se mu povedlo mnohem víc, než kdy mohl doufat. Postavy, které vytvořil, totiž na první pohled připomínají duchy nebo zahalené řádové sestry, které dnes známe z hororových filmů. A takové rarity si všimli i za hranicemi České republiky. Zpráva o tajemných postavách v českém kostele se začala šířit po celém světě. Samozřejmě ji ale začaly provázet vymyšlené duchařské příběhy.
Kostel v Lukové se tak zařadil do mnoha žebříčku nejstrašidelnějších míst Evropy, někdy dokonce i na světě. O kostele se píše, že ho věřící opustili, protože v něm začalo strašit. Nikdo se už do něj neodvážil vstoupit, a tak pouze chátral. Zachránit ho přišli až duchové.
A do kostela v Lukové se skutečně sjíždějí lidé z celého světa. Jsou zvědaví na to, co je za zdmi kostela čeká. Jestli jsou z Hadravových soch nadšeni, nebo naopak vzhledem k barvitým popisům na duchařských serverech naopak zklamaní, to už je záležítostí každého z nich. Jedno se ale tomuto fenoménu musí nechat.
Instalace soch v Lukové zapříčinila nebývalý zájem o stav kostela a na jeho alespoň nejnutnější opravy se vybralo již přes 100 tisíc korun. Kostel tak mohl být ušetřen toho nejhoršího. Do střechy už nezatéká, a tak jeho možnost jeho bezprostředního zřícení jen minimální.
Pokud by došlo k jeho plné obnově, mohl by se stát opět bezpečným místem. Náboženské obřady už se do něj sice s největší pravděpodobností nevrátí, i tak by byl ale důstojným odkazem našich předků, kteří ho v těchto místech vystavěli již téměř před 700 lety.
Pokud i vy chcete zavítat na prohlídku, tak je třeba se předem informovat, kdy bude kostel otevřen. Správce, který má stavbu na starosti, však dveře kostela v Lukové otevírá pravidelně. Většinou je to každou sobotu v předem stanovený čas.
Zpracováno na základě: