Článek
Rok 2022 se dá označit za rok začátku krize v Česku s následkem prudkého zdražování. Zejména potraviny zdražily za poslední dva roky o desítky procent. Zdražilo ale prakticky všechno, co člověk k životu potřebuje, ať už se jedná o zboží či o služby.
Tak vysokou inflaci, jaká Česko poslední roky trápí, jsme už dlouho nezažili. Od roku 2010 se totiž inflace u nás pohybovala na velmi nízké úrovní. Maximální hodnoty za tu dobu vykazovala v krizovém roce 2012, kdy se pohybovala kolem 3,5 procenta. V následujících letech ale nepřekročila většinou ani jedno procento. Od roku 2017 se ustálila v rozmezí 2 až 3 procent. Jenže zlomový rok 2022 vystřelil inflace do pro nás nepředstavitelný výšin. Sahala až k 18 procentům a přestože nyní soustavně její hodnoty klesají, pohybuje se na úrovni kolem 7 procent.
Aby si tedy lidé mohli za své peníze, které si vydělají, koupit stále stejné množství zboží a služeb, je třeba, aby rostli mzdy v nominálním vyjádření. To se také skutečně dělo. Jenže růst nominální mezd byl pomalejší a reálné mzdy tak začaly klesat. Češi tedy začali chudnout. Jejich uložené peníze se začaly rychle znehodnocovat a za vydělané peníze si mohli koupit stále méně.
A na pokles životní úrovně si všichni rychle začali stěžovat. Propad to byl skutečně propastný, jaký Česko za posledních 20 let nepamatuje, takže byly jejich nářky pochopitelné. Jak je ale možné, že není nikde vidět, že by takoví lidé začali šetřit. Pokud si přece za své peníze mohu koupit stále méně, je logické, že začnu šetřit. Nebudu kupovat zbytečné věci a něco budu muset zkrátka oželet.
Nevím, na čem Češi šetří, ale hospody a restaurace to určitě nebudou. V Praze je prakticky nemožné sehnat na poslední chvíli volné místo do restaurace. Mnoho dobrých restaurací je rezervovaných i na několik dní dopředu. Pohodlnost jídla pod nos tedy nebude to, v čem by se Češi chtěli uskromnit.
Hospody, kde se točí pivo, často praskají ve švech až do nočních hodin. Přestože došlo k podstatnému zdražení našeho národního moku, stále si ho lidé, zejména muži, neodepřou. Cena Plzeňského prazdroje se v Praze pohybuje už na úrovni více jak 60 Kč, není ale žádný problém si ji dát i za 70 a více korun v restauracích či hospodách průměrné úrovně. Pivo a alkohol tedy také nebude to, na čem by se začalo šetřit.
Na čem tedy Češi šetří? V ulicích rozhodně bída vidět není. My jako Češi si totiž na zhoršení našich podmínek umíme krásně stěžovat, naše neřesti si však odpustit nedokážeme. I přes zjevnou drahotu budeme nadále konzumovat alkohol, budeme kouřit a budeme chodit na jídlo do restaurací. Jenže právě to jsou všechno věci zbytné, které oželit můžeme.
Já jen doufám, že jako národ nezačneme šetřit na základních věcech, jen abychom si mohli pravidelně dopřávat naše neřesti. To by nás totiž mohlo přijít draho.
Zpracováno na základě:
