Článek
Upalování vdovy se zesnulým manželem se v Indii před mnoha sty lety, možná tisíci lety, stalo tradicí. Indové totiž věří v karmu. Ta praví, že to, co zasejeme v tomto životě, sklidíme v životech budoucí. Smrtí tedy život nekončí. Člověk se znovu narodí. A jako kdo se narodí, ovlivňují právě činy v našich minulých životech. Pokud jsem zhřešil, můžu se v příštím životě narodit třeba i jako moucha.
Na základě tohoto učení se v Indii kdysi dávno ustálil zvyk, že po smrti manžela bude spolu s ním zaživa upálena i jeho žena. Věřilo se totiž, že pokud se tak stane, zůstanou spolu manželé i v dalším životě. Pokud by nedošlo ke společnému žehu, existovala velká pravděpodobnost, že v dalším životě dojde k rozdělení těchto dvou spřízněných duší.
A mnohdy o takovou smrt ženy prosily. Chtěly zemřít po boku svého manžela, protože to braly jako privilegium. Ty, které nebyly sežehnuty spolu s tělem zesnulého muže, žily život v samotě, v celibátu a ve většině případů i s oholenou hlavou.
Když se Indie stala britskou kolonií a Britové zjistili, jaký drastický zvyk Indové dodržují, rozhodli se, že tomu musí učinit přítrž. V roce 1829 tak bylo upalování žen zaživa s jejich zesnulými muži oficiálně zakázáno. Stejně tak byla zakázaná byť jen účast na takovém ceremoniálu. A předpokládalo se, že Indové budou tento zákaz dodržovat. Jenže ani britská koloniální zpráva neměla oči všude. V roce 1947 navíc došlo k vyhlášení nezávislosti Indické republiky, takže tato oblast už nespadala pod nadvládu britského impéria.
Nikoho ani nenapadlo, že by se snad Indie mohla ke krutému zvyku chtít vrátit. Jenže opak byl pravdou. Přestože tam stále platí zákaz upalování žen spolu se zesnulými muži, došlo v roce 1987 k incidentu, který vyvolal pozdvižení po celém světě. Při takovém obřadu bylo zaživa spáleno tělo osmnáctileté dívky.
Další případ byl pak zaznamenán ještě v roce 2002, kdy se upálení vdovy snažili zabránit i policisté, avšak proti převaze několika tisíc domorodců neměli šanci. Ti všichni se totiž postavili na stranu zvyků a tradic a požadovali, aby je policisté nechali rituál dokončit.
Je tak velmi pravděpodobné, že na některých místech Indie tento rituál probíhá i nadále. Nějaký zákaz z dob britského kolonialismu pro ně nic neznamená. Posvátná je pro ně karma. A aby mohly duše manželů zůstat spolu, musí být těla společně i spálena.
Indové jsou nejpočetnější národ na světě. V počtu obyvatel už předehnali i Čínu. A jen těžko se dá uvěřit, že něco tak drastického může v takovém státě ještě existovat a že si Indové naplnění kruté tradice v určitých lokalitách nárokují.
Zpracováno na základě:
