Hlavní obsah
Cestování

V Praze stojí most, který byl až do roku 1910 nejdelším mostem v Evropě, měří 1120 metrů

Foto: ŠJů / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

V Praze se přes Vltavu klene hned 14 mostů. Nejstarší z nich je bezesporu ten Karlův. Zdaleka ale není nejdelší. V Praze totiž máme jeden naprostý unikát, který na začátku minulého století trhal všechny rekordy.

Článek

Mostů přes Vltavu můžeme na panoramatu Prahy vidět hned několik. Zvláštní pozornost se vždy věnuje Karlovu mostu. Ten tu totiž stojí již od 14. století a jeho délka přesahuje 515 metrů, avšak ve srovnání s tím, který vám chceme představit, je prakticky poloviční.

Tento most ale na panoramatu Prahy neuvidíte. Nachází se totiž už před záhybem Vltavy a spojuje Karlín s Holešovicemi. Jeho původní název byl Viadukt Společnosti státní dráhy. Brzy se mu ale začalo přezdívat Karlínský viadukt a dnes ho známe především pod názvem Negrelliho viadukt.

Tento most byl už ve svém počátku navržen jako železniční a měl umožnit přímé spojení na trase Drážďany-Praha-Olomouc. Jeho délka je neuvěřitelných 1120 metrů. V době, kdy byl postaven, byl nejen prvním železničním mostem přes Vltavu v Praze, stal se zároveň nejdelším mostem v celé Evropě. Toto prvenství držel od svého zprovoznění roku 1850 až do roku 1910.

Foto: Petr Vilgus / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Část Negrelliho viaduktu vedoucí k Vltavě z Masarykova nádraží

Přestože od té doby bylo vybudováno množství mnohem delších mostů, z nichž některé mají i několik kilometrů, určitá prvenství alespoň na národní úrovni si stále drží. Stále je to nejdelší železniční most v Česku i v celé střední Evropě. Přímo nad vodou ale veden jen zlomek jeho délky.

Negrelliho viadukt se začíná zvedat prakticky hned, jak vlak opustí Masarykovo nádraží, vede nad autobusovým nádražím Florenc a dále pokračuje k Vltavě nad ulicí Prvního pluku. Pak překonává jedno z ramen Vltavy, ostrov Štvanice a ústí do Holešovic těsně před vlakovým nádražím. Jeden z nejlepších výhledů na viadukt vám poskytne vlaková trať mezi nádražím Praha-Libeň a Praha-hlavní nádraží, kdy se po vyjetí vlaku z vítkovských tunelů nachází souprava poměrně vysoko nad terénem a podstatnou část viaduktu tak má cestující jako na dlani.

Prostory pod oblouky viaduktu nezůstaly dlouho prázdné. Začaly se zabedňovat či přepažovat, aby tak vznikly místnosti, které mohou posloužit jako skladovací prostory, garáže nebo provozovny různých firem. Ti, co tyto prostory používali, museli řádné platit nájemné. V jednom z oblouků vznikla dokonce i pivnice, k níž se před oblouk přistavěl další prostor.

Foto: ŠJů / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Typické zabedněné prostory pod mostními oblouky už dnes nenajdete

Dnes je tendence takové zastavěné prostory likvidovat a umožnit kolemjdoucímu hledět a procházet skrze oblouky. V posledních letech navíc prošel Negrelliho viadukt rozsáhlou rekonstrukcí, která na něm na několik měsíců přerušila vlakový provoz a způsobila tak řadě Pražanů i dojíždějícím značné dopravní komplikace. Výsledek ale stojí za to.

Dnes je Negrelliho viadukt krásným příkladem železniční architektury poloviny 19. století a památkou, která této části Prahy dodává její kouzlo.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz