Článek
Vojtěch Dyk se narodil v roce 1985 v Praze a už v mládí se u něj projevila láska k hudbě. Jako sedmiletý vystupoval v pěveckém sboru, učil se na housle a na klavír. Když se pak ale rozhodoval, co po maturitě dál, lásku k hudbě u něj předčila láska k herectví. A tak Dyk vystudoval pražskou DAMU.
Na začátku nového tisíciletí měl už Vojtěch sice nějaká vystoupení za sebou, do povědomí široké veřejnosti se ale zapsal až jako herec v nekonečných televizních seriálech. Jeho první příležitostí, kdy mohl ukázal svůj mladický herecký um, byl seriál Letiště, daleko výrazněji mu ale pomohlo pokračování oblíbeného seriálu Rodinná pouta. Ve Velmi křehkých vztazích se stal miláčkem televizních diváků. A tím začala jeho cesta ke slávě.
Prakticky ve stejné době, kdy nastoupil Dyk do Velmi křehkých vztahů ale začal vystupovat i s novým hudebním tělesem na naší populární scéně, s kapelou Nightwork. A s touto kapelou pak slavil velké úspěchy, obzvláště poté, co ho lidé, kteří ho znali z televizních seriálů, začali poznávat.
Ve skupině Nightwork s ním společně vystupovaly i další hvězdy současné televizní zábavy. Jednak se po jeho boku objevoval herec a komik Jakub Prachař, jednak jeden z nejobsazovanějších českých dabérů s jedinečným hlasem hudebník Jan Maxián. A tak hvězda Vojty Dyka začala stoupat.
Dnes je z něj jeden z nejlepších českých herců a hudebníků, který už podruhé v řadě vybojoval v anketě popularity Český slavík druhé místo. V uplynulých letech dostal navíc možnost zahrát si v jedinečném koprodukčním filmu Il Boemo mapujícím život českého hudebníka Josefa Myslivečka, který kvůli touze po slávě vyrazil z Čech do daleké Itálie. V tragickém příběhu jednoho z našich největších umělců ze sebe Dyk vydal maximum a jeho postava tak působí naprosto věrohodně.
Natáčení ale nebylo pro Dyka vůbec jednoduché, byla to pro tohoto herce totiž naprosto nezvyklá role. Jeho úkolem bylo zahrát muže, který pln nadějí odchází do světa, kde zažívá mnohá zklamání. Nakonec umírá na pohlavně přenosnou nemoc, která mu ještě za života znetvoří tvář. Některé pasáže se navíc musel Dyk naučit v italštině. A aby to působilo věrohodně, musel se více než rok věnovat studiu tohoto románského jazyka. A výsledek byl více než uspokojivý.
A stejně jako Mysliveček, i Dyk má ambice prorazit ve světě. Dlouhá léta si v sobě nosí sen, že by se z něj mohl stát zpěvák světového jména. Hlasem by na to určitě měl a jeho výkon v historickém Il Boemo nasvědčuje tomu, že by se neztratil ani ve světě zahraničního filmu.
Zpracováno na základě:
Vojta Dyk: Ambici být světový zpěvák stále mám, o mainstream ale nestojím| PROTI PROUDU