Článek
V první řadě je třeba neplést si označení Zlatá ulice se Zlatou uličkou. Zlatá ulička se totiž nachází v areálu Pražského hradu a je pověstná svými pestrobarevnými nízkými domky. Tam my se ale v dnešním článku nevydáme. Zůstaneme totiž v centru Starého Města, kde se to jen hemží turisty, a zalezeme do ulice, ze které neuslyšíme žádný hluk velkoměsta. Můžeme si tak krásu starých domů vychutnat jen za zpěvu ptáků a šumění větru.
Začínat budeme u kostela sv. Jiljí v Jilské ulici. Právě kolem kostela vede první krátká část Zlaté ulice, která však není ničím výjimečná a v jejím okolí najdeme vždy plno lidí. My se ale vydáme zvláštním průchodem přímo naproti vstupu do kostela. Když do něj vstoupíme, už na první pohled nás může překvapit, že si můžeme zvolit ze dvou možných cest. Vydáme-li se vpravo mohutnými vraty se železnou mříží, dojdeme pouze na dvorek a venkovní zahrádku restaurace. Tam by naše cesta nemohla pokračovat. Proto se vydáme vlevo.
Tam se nachází jen malá nenápadná branka. Ta by měla být přes den otevřená. Ulice se uzavírá pouze na noc. Její otevírací doba se však může v různých ročních obdobích lišit, proto je třeba si před její návštěvou ověřit, zda se do ní vůbec dostanete.
Jakmile do této úzké uličky vstoupíte, ocitnete se ve zcela jiné Praze, než na jakou jste zvyklí. Tato část Zlaté ulice je velmi temná a s největší pravděpodobností v ní nikoho nepotkáte, zato si vychutnáte jedinečnost tohoto místa zcela v poklidu. Po pár desítkách metrů se ale ulička začne rozšiřovat a ústí na malé nádvoříčko, ze kterého vedou vrata do Liliové ulice. Tady je Zlatá přerušena, a vy se tak zase na chvíli ocitnete mezi lidmi.
Tam, kde uvidíte patník připomínající Golema, ulička pokračuje dál svou nejkrásnější částí. Tentokrát totiž budete procházet kolem areálu kláštera sv. Anny. Část ulice vede kolem obvodového zdiva kostela, ve kterém si můžete všimnout původních, dnes však už zazděných portálů. Takto pak přijdete až před vstup do kostela.
Když budete mít trochu štěstí, budete moci nakouknout i dovnitř. Ve většině případů ale bývá kostel uzavřen. Neplní totiž své církevní účely, byl odsvěcen a čas od času se tu koná nějaká kulturní akce. A právě v místech před kostelem stojí za to se zaposlouchat do zvuků kolem vás. Neuslyšíte totiž vůbec nic. Žádný hluk velkoměsta, žádná auta, žádné dohadování turistů. Jen naprostý klid v samém centru Prahy.
Když pak budete pokračovat Zlatou ulicí dál, opustíte ji dřevěnými dveřmi, které se také na noc zamykají, a ocitnete se na Anenském náměstí nedaleko Karlova mostu. Kromě netradičních fotek vám jako památka na návštěvu Zlaté ulice zbyde ten pocit, že jste se alespoň na chvilku ocitli v uličkách staré Prahy.
Při návštěvě tohoto místa si ale dejte pozor, kdy sem zavítáte. Tím, že se ulička na noc zavírá, v zimních měsících i dříve, mohlo by se vám stát, že tu zůstanete uvězněni.
Zpracováno na základě: