Článek
Brněnský hantec není jen slang, je to životní styl. Jazyk, který zrcadlí minulost města, jeho mnohonárodnost i nadhled, bez kterého by Brno nebylo Brnem. „Hantec na seznam UNESCO rozhodně patří. Je to mluva s příběhem. Sice se při poslechu hantecu bavíme, ale příběh nevnímáme. Jasně ukazuje, že Brno bylo vždy křižovatkou Evropy,“říká lingvistka Milena Šipková z Akademie věd.
Hantec vznikal na ulicích, ve vinárnách i hospodách, kde se mísila němčina, romština, jidiš, italština i čeština. Každé slovo v sobě nese kousek brněnské historie, humoru a svérázného pohledu na svět. Kdo hantec nezná, ten má problém. Kdo mu ale porozumí, ten se stává součástí města.
Slang s evropským srdcem
Autor a propagátor Jan „Žanek“ Hlaváček zasvětil hantecu kus života. Jeho knihy Zdar jak sviňa a Zdar jak sviňa 2 dokazují, že i jazyk může být zábavný, živý a nakažlivě hravý. „Dřív se tak hodně mluvilo. Po revoluci se ale hantec začal vytrácet,“ vzpomíná Hlaváček. Proto se rozhodl ho oživit a díky jeho práci má Brno šanci zapsat svou mluvu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Hantec totiž není uzavřený systém. Pořád se mění, roste a baví. Nové výrazy přibývají, staré se vracejí a některé si žijí svým vlastním životem. Abychom si udělali obrázek, tady je malý slovníček deseti výrazů, které ukazují, jak pestrý hantec vlastně je.
Několik příkladů
Augle (hantec) - oči (česky) - z německého augen (původ)
betla - postel - z německého bett
cimra - pokoj - z německého zimmer
gómát - chápat, vědět - z českého koumat
haksna - noha - z rakouského haxe
hercna - srdce - z německého herz
chálka - jídlo - z romštiny
lochec - smích - z německého lachen
retych - záchod - z rakouského rettich
štatl - centrum města - z německého stadt
Z ulic Brna na seznam UNESCO
Zatímco pro Pražáka je kokino psí hovínko, které skončí v koši, Brňák se s ním sladce potěší, jde přece o bonbon. A právě v těchto zdánlivých nedorozuměních spočívá kouzlo hantecu. „V knížce jsou fráze z hantecu, ankety od lidí. Pak je tam vysvětlení, kde se slovo vzalo i příklady použití,“ popisuje Hlaváček.
Jeho snaha posunout hantec na seznam UNESCO je víc než jen jazyková akce. Je to boj o paměť města. Hlaváček chce, aby mladí lidé znovu objevili, jak hravě jejich prarodiče mluvili, a pochopili, že za každým slovem stojí kus brněnské duše. „Tím, že se dnes Brno stává kosmopolitním, se hantec vytrácí. Je to naše rodinné, brněnské stříbro,“říká.
Mluva, která spojuje generace
Dnes už hantec není jen nostalgickou připomínkou. Je slyšet v rádiu, na reklamních plakátech i v brněnské zoo, kde popisky u zvířat mluví „po hantecu“. Hlaváček má v Rádiu Krokodýl pravidelnou rubriku a jeho práce přitahuje nové fanoušky, kteří hantec vnímají jako živé kulturní dědictví.
Hantec se stal symbolem otevřenosti a hrdosti na vlastní kořeny. Ať už jde o „hercnu“ plnou emocí nebo „lochec“ na ulici, vždycky v sobě nese humor, melodii a kus lidskosti. Jak by řekl Žanek: hantec má v UNESCO na tutáč svůj tympl, protože spojuje fšecky národy na evropský hródě.
Brněnský hantec není jen součástí minulosti. Je to jazyk, který žije, směje se a voní po kávě z café Štatlu. A kdo mu jednou porozumí, ten už Brnu nikdy neřekne jinak než domov.
