Článek
Hele kemoši, včil sem si dal tú štreku a přečetl pár článků o tej jejich grandiózní šó, jak se tam všeci mažó kokosovým olejem, nosijó plavky za pět litrů a tlemijó se jak prváci na prvním škopku. A víš co? Říkám si – to je přesně pro mňa. Protože kdo jinej než brněnské borec, co zná štatl jak vlastní kapsu, by měl válcovat Love Island? A hlavně – dyž do Survivora šel aj Švanci, tak já přeca do Love Islandu možu taky!
Normálka tam píšó, že musíš mět charisma, figuru jak z letáku a kecy jak v reklamě na šampón. A já si říkám: šak to mám všechno! Charisma – když vlezu do štatlu, hned mám u stolu kumpánů, co valijó takový fórky, že by je aj primátor chtěl mít na radnici místo těch sucharů v kvádrech. Figura? No, možná né cajk jak z letáku, ale zato ju mám stáló – drží už dvacet járů bez hnutí. A kecy? To ti do kamery nakecám takový pohádky, že by aj Brouk Pytlík pustil slzu. Takové su já konópek.
Říkám si: „Šak co, nejsu žádná lopata z Bastru, ale borec, co umí nacpat smažák do sebe za tři minuty a ještě se u toho lochčit jak pako, tak by to mohlo bejt cajk.“ Jenže ouha, kámo, Love Island není jenom o tom, že tam přineseš betelné škopek a řekneš: „Héééj, su tady, zvolte mě králem ostrova.“
Ne, tam musíš ukázat, že máš kule. A teď nemyslím ty z IKEA, co ti šoupnó na tác s bramborovó kašó, ale skutečný kule. Takže sem si do přihlášky napsal: „Koníčky: koc, škopek, pařba v Tabáku a poflakování po Zelňáku.“ Si říkám, že když to projde v Brně, projde to aj na ostrově.
A abych zapadl, hodil sem si do seznamu příprav aj módní procedúru: podle těch borců z televize si normálka oholím všechno. Jakože fakt komplet – ruce, haksny, hruď aj podpažó. A baldu taky, páč prej to pak vypadá větší. To sem četl na fóru, takže to musí bejt fest cajk. A k temu se nechám eště pokérovat – je jedno, co to bude, a klidně tomu ani nebudu rozumět. Hlavně dyž to bude pěkný a budó na to brat koc.
Jenomže víš jak to je, frajeři tam chtěj modely z Instagramu, co maj bauchec jak valcha a nemajó kelcny jak noty na buben. Já mám akorát bauchec jak valník a kelcny… no, jeden mi chybí od té doby, co sem u hokeja řval jak šlak a dostal sem flastra loktem do drbáka. Ale to je přece brněnský kouzlo, ne?
Když se mě ptali, proč bych měl bejt na ostrově, napsal sem: „Protože su borec z Brna a umím vyřešit všechno. Dyž ne, zavolám kámoša z Líšně, co má feldu, a za pět minut je problém vyřízenej.“ To by jim mělo stačit, ne?
Dokonce sem i trochu kómal, a došel na to, že kdyby fakt chtěli, aby ta šó nebyla jen pro nějaký insta cajky, ale aj pro normální štatlový koc a borce, měli by tam dat toto:
- Do rachoty: Žádný cvrkot fógla jak na Kanárech. Prostě budíček typ Štatl: šalina dvanáctka na Role před přechodem pro pěšáky
- Fruštuk: rohlík se sekanó, vyčóchtaná kofola z petky
- Dopolední šolích: válení na dekách u prýglu, paras v rohlíku u kiosku, ať majó bicáky energii.
- Odpolední melé: kdo nezaplatí rundu v Tabáku, má šlus a letí z vily jak špinavý prádlo.
- Večerní romanc: rande na Svoboďáku u orloja, čekání, až „vypadne kulička“ – kdo ju lapne, má imunitu – pak přesun do Tabáku
- Noční čil (po Tabáku): fajrák u prýglu, špekoně, škopek, někdo začne hulákat „Okolo štatlu“, všeci se chlámajó, a jeden borec nebo koc končí v šalupě bez pádla – a tím je vymázlej ze hry.
A teď jiná sranda – musel sem poslat selfku. Tak sem jim jednu cvakl před orlojem na Svoboďáku, ať vidí, že su betelné štatlové borec. Vypadám tam jak čerstvě vytažená kedla ze Zelňáku, ale co, voriginál je v módě, ne? Selfku sem pojmenoval ‚dva šuldi na Svoboďáku‘.
Takže, jestli mě vemou, slibuju: na Love Islandu se místo proteinovejch drinků a koktejlíků bude točit škopek, místo romantickejch večeří na pláži bude smažák s tatarkó a špekoně a místo trapnejch hádek o vztahy se tam bude řešit, jestli Kometa letos zas škrábne titul a Zbrojovka konečně vyleze nahoru, nebo ne. Prostě Štatl style. Možná hecnu Švanciho, ať do teho jde se mnó. A nebo ho pozvu aspoň na závěrečnó žranicu s chlebíčkama, temu neodolá.
A jestli mě nevezmou? No tak co, zůstanu tu, na našem krásným brněnským ostrově mezi Petrovem, Špilasem a Svoboďákem. A šak stejně – kdo by chtěl do tropů, když máš Líšeňskej les a prýgl? A ešče k temu nevím, esli bych tam z těch plastovéch a zmalovanéch koc neměl furt půl šestý…
