Premier League naruby. Manchester United hledá dno, Tottenham konečně cestu vzhůru

Kdyby někdo fanouškům Manchesteru United na konci minulé sezony řekl, že jejich tým bude po devíti kolech následujícího ročníku sedmnáctý, pravděpodobně by ho poslali k lékaři. A nejspíš by mu ještě doporučili, aby si nechal vyšetřit hlavu.

Vždyť United zakončili sezonu 2025/26 na třetím místě se 71 body. Pod vedením Michaela Carricka dokázali porazit Manchester City, Arsenal, Liverpool i Chelsea. Na Old Trafford se konečně začalo mluvit o návratu mezi anglickou elitu a fanoušci měli po dlouhé době důvod věřit, že slavný klub našel správný směr.

Jenže přišel nový ročník a někdo jako by v Manchesteru přepnul vypínač.

Po devíti ligových kolech mají United sedm bodů. Jediné vítězství, čtyři remízy a čtyři porážky. Sedmnácté místo, deset vstřelených a patnáct inkasovaných branek. Tabulka vypadá spíše jako nepovedený začátek sezony nováčka než vizitka jednoho z nejslavnějších fotbalových klubů světa.

Poslední ligové vítězství přišlo 30. srpna proti Ipswichi. Tehdy Manchester vyhrál 5:2 a Bruno Fernandes nasázel hattrick. Zdálo se, že ofenziva konečně funguje. Od té doby ale fanoušci čekají na další tříbodový zisk. A čekají. A čekají.

Přitom právě Michael Carrick byl ještě před několika měsíci mužem, který měl Manchester vrátit na výsluní. Bývalý záložník United dokázal týmu vtisknout herní tvář a především začal sbírat výsledky. Jenže fotbal má jednu nepříjemnou vlastnost. Minulé zásluhy vám v dalším zápase nepřinesou ani jediný bod.

A současný Manchester sbírá body přibližně stejně úspěšně, jako běžný člověk sbírá drobné mince na parkovišti. Občas něco najde, ale na pořádnou útratu to rozhodně nestačí.

Posledním příspěvkem do sbírky nepovedených vystoupení byla sobotní porážka 0:2 na hřišti Chelsea. United přitom nezačali špatně. V první půli byli nebezpeční a dokázali si vytvořit příležitosti. Jenže fotbal se stále ještě rozhoduje podle vstřelených branek, nikoliv podle počtu slibných náznaků.

Po přestávce skóroval Morgan Rogers a následně přišlo vyloučení Lisandra Martíneze, jehož druhá žlutá karta byla spojena s penaltovým zákrokem. Cole Palmer nabídnutou příležitost využil a bylo hotovo.

Devět soutěžních zápasů bez vítězství. Předtím domácí výprask 0:3 od Bournemouthu, v Lize mistrů porážky s Atléticem Madrid a Comem. To už není obyčejný výpadek formy. To je regulérní fotbalová krize.

Samozřejmě se nabízí otázka, zda za všechno může Carrick. Jenže stejní hráči, kteří ještě na jaře dokázali přehrát nejsilnější soupeře, najednou vypadají, jako by se před zápasem seznámili teprve v tunelu vedoucím na trávník.

Manchester United tak opět stojí před známým dilematem. Vyměnit trenéra, nebo konečně přiznat, že problém může být hlubší? Na Old Trafford už mají s podobným rozhodováním bohaté zkušenosti. Vlastně by si na něj mohli otevřít samostatné oddělení.

Zatímco Manchester padá tabulkou dolů, v severním Londýně se dějí věci, na které tamní fanoušci nejsou v poslední době příliš zvyklí. Tottenham začal vyhrávat.

Ano, opravdu. A dokonce opakovaně.

Přitom vstup do sezony vypadal všelijak. Porážka 0:3 s Brentfordem, domácí neúspěch proti Newcastlu, bezbrankové remízy s Nottinghamem Forest a Evertonem nebo prohra 2:3 s Aston Villou. Vzpomínky na minulý ročník, kdy Spurs skončili až sedmnáctí, byly stále velmi živé.

Jenže říjen přinesl změnu. Nejprve remízu 1:1 na Old Trafford, potom vítězství 3:1 nad Coventry. Následovala velmi cenná výhra 2:0 na hřišti Chelsea a poslední říjnový den také domácí triumf 2:0 nad Crystal Palace.

Tři ligová vítězství za sebou. Tottenham se posunul do horní poloviny tabulky a jeho fanoušci si mohou začít připomínat, že sledování vlastního mužstva nemusí být nutně spojeno s pravidelným zvýšením krevního tlaku.

Přesto bych s oslavami ještě chvíli počkal. Tři vítězství sice představují příjemnou změnu, ale po předchozích výkonech je ještě poněkud brzy objednávat autobus na oslavy návratu mezi elitu.

Z českého pohledu je pochopitelně zajímavá situace Antonína Kinského. Třiadvacetiletý brankář Tottenhamu nastoupil také proti Crystal Palace a připsal si další čisté konto. Na první pohled velmi dobrá zpráva.

Jenže tentokrát mu k němu soupeř výrazně pomohl.

Crystal Palace totiž hrál už od 12. minuty bez vyloučeného Jeana-Philippa Matety. Tottenham tak získal početní výhodu, kterou postupně proměnil ve dva góly. Nejprve se prosadil Archie Gray a ve druhém poločase přidal pojistku Jan Paul van Hecke.

Kinský během celého utkání čelil jediné střele mířící mezi tři tyče. Tu zlikvidoval a mohl si připsat další nulu.

Neznamená to, že by podal špatný výkon. Právě naopak, udělal to, co se od brankáře očekává. Jen tentokrát neměl mnoho příležitostí ukázat, co skutečně dovede. Člověk by skoro řekl, že si mohl vzít na hřiště noviny. Ale vzhledem k tomu, jak dopadají podobné vtípky při náhodných gólech z poloviny hřiště, raději zůstaňme u toho, že byl připravený.

Mnohem větší prověrkou pro něj bylo předchozí vítězství na Chelsea, kde musel zasahovat čtyřikrát a také udržel čisté konto. Právě takové zápasy mohou českému brankáři pomoci upevnit pozici v jednom z nejsledovanějších klubů Anglie.

A tak máme po devíti kolech zajímavý obrázek. Manchester United, který loni skončil třetí, se nachází na sedmnáctém místě. Tottenham, který loni skončil sedmnáctý, je nyní osmý.

Pokud by se oba kluby rozhodly vyměnit si své současné problémy, Manchester by pravděpodobně nabídku přijal okamžitě. Tottenham by si ji raději ještě třikrát přečetl, než by ji zdvořile odmítl.

Samozřejmě, sezona je teprve na začátku. United mají dostatek času na zlepšení a Tottenham může svou slibnou sérii zase rychle proměnit v další nepříjemné vystřízlivění. Premier League ostatně dlouhodobě dokazuje, že jistého v ní není téměř nic.

Jedno je ale zřejmé už dnes. V Manchesteru se bude v nejbližších týdnech řešit především to, zda Michael Carrick ještě dokáže zastavit volný pád. V Tottenhamu se naopak může začít opatrně přemýšlet o tom, jak vysoko současný tým může vystoupat.

A Antonín Kinský? Ten může doufat, že si spoluhráči podobnou formu udrží. Jen by mu občas mohli dovolit také něco chytit.

Zdroje: