Článek
Když se v roce 2016 dostal do kin film Ostravak Ostravski, většina diváků řešila hlavně svérázný ostravský humor a výkon Igora Chmely. V zákulisí ale vznik snímku připomínal spíš vytrvalostní zkoušku. Produkci zbrzdilo vážné zranění producenta, celý projekt provázelo přísné utajení a tvůrci museli respektovat požadavky anonymního autora populárního Deníku Ostravaka, podle kterého film volně vznikl.
Tajemství, které přetrvalo dodnes
Jedním z největších lákadel blogu i knižní série byla vždy anonymita autora vystupujícího jako Ostravak Ostravski. Filmaři proto museli přijmout mimořádná pravidla. Skutečnou identitu znal pouze scenárista Vladislav Kučík, který podepsal přísnou dohodu o mlčenlivosti. Ani režisér David Kočár pravé jméno autora neznal. „Od začátku jsem věděl, že se budeme s látkou Ostravaka pohybovat na velmi tenkém ledě. Proto jsme se s Kučíkem dohodli, že se původní předlohou necháme jen inspirovat a pokusíme se vytvořit dobrý film, nikoli špatnou kopii knihy,“ vzpomínal David Kočár.
Ostravak Ostravski měl poměrně hvězdné obsazení
Autor navíc dostal možnost průběžně kontrolovat scénář i ukázky z natáčení. Tvůrci několikrát uvedli, že chtěli zachovat ducha původních knih, zároveň ale nevytvářet jejich doslovnou kopii. „Viděl i výslednou podobu scénáře, dokonce jsme mu v průběhu natáčení poslali několik ukázek, aby viděl, kam se celý film odvíjí. Troufám si říct, že ta odezva byla vesměs pozitivní,“ uvedl Kočár o tajemném autorovi. Film i proto nabízí zcela nový příběh, který je pouze inspirovaný známým blogem.
Natáčení zastavila zlomená páteř
Přípravy začaly už kolem roku 2014, jenže projekt brzy narazil na nečekaný problém. Producent Viktor Krištof utrpěl vážné zranění páteře a několik měsíců byl odkázán na lůžko. Ve spojení se složitým sháněním financí se natáčení odsunulo zhruba o dva roky, rozpočet se nakonec vyšplhal přibližně na 16 milionů korun.
Místo studiových kulis vsadili tvůrci na autentické prostředí. Část scén vznikala v areálu bývalého dolu Žofie v Orlové, další se natáčely v provozech státního podniku Diamo. Herci si vyzkoušeli skutečné hornické vybavení i cestu těžní klecí do podzemí. Na place byli po celou dobu přítomni zaměstnanci dolu, kteří zajišťovali bezpečnost i obsluhu techniky.
Filmaři přitom nechtěli ukázat jen šachty. Ve filmu se objevují také Dolní Vítkovice, centrum Ostravy nebo festival Colours of Ostrava. Cílem bylo představit region i z jiné stránky, než jak bývá často zobrazován.
Jitka Ježková si ve snímku „střihla“ roli sekretářky
Igor Chmela měl k roli blízko
Do hlavní role byl obsazen ostravský rodák Igor Chmela, což tvůrci považovali za zásadní kvůli místnímu dialektu i mentalitě postavy. „Především bylo fajn, že jsem se vrátil do Ostravy. Jsem totiž původem z Ostravy, a teď jsem v ní díky natáčení mohl trávit nějaký ten čas,“ usmíval se herec. Vedle něj se ve filmu objevili například Jitka Smutná, Dušan Sitek, Pavel Kikinčuk nebo Jan Vondráček. Režisérem byl David Kočár, pro kterého šlo o celovečerní debut.
Chmela později vzpomínal, že jedním z nejsilnějších okamžiků natáčení byla scéna v ostravském krematoriu. Tam totiž v minulosti proběhlo poslední rozloučení s jeho skutečnými rodiči, takže filmové natáčení pro něj získalo velmi osobní rozměr.
Hrdina jen na první pohled
A o co že ve snímku vlastně jde? Film sleduje horníka Jarka Ostravského, který se po záchraně kolegů ze závalu stane mediální hvězdou. Dostane povýšení, ocitne se v kanceláři a náhle si užívá pozornosti okolí. Jak už je ale pro příběhy Ostravaka typické, nic není takové, jak se na první pohled zdá, a za image lidového hrdiny se skrývá mnohem prozaičtější skutečnost.
Zdroje:
