Článek
O Markétě Konvičkové (31) se často mluví ve dvou rovinách. Jedna je hudební, tedy jejíučast v SuperStar, skvělý hlas, koncerty, návraty na pódium. Ta druhá je zdravotní a mnohem složitější. Ne proto, že by byla dramatičtější, ale protože se špatně vysvětluje. Konvičková totiž netrpí „klasickou“ rakovinou, jak si někdo sem tam myslí. Léčí se s neuroendokrinním nádorem, konkrétně karcinoidem, což je diagnóza, která stojí někde mezi onkologií a hormonální poruchou.
Nemoc se usadila na plicích
Tyto nádory vznikají z buněk, které produkují hormony, a tím pádem neovlivňují tělo jen tím, že v něm fyzicky rostou, ale i tím, co do něj uvolňují. V praxi to znamená, že se nemoc může projevovat dost nenápadně a zároveň dost zvláštně. Patří k tomu návaly horka, otoky, změny vzhledu, únava nebo dýchací obtíže. Pro okolí to často nedává smysl. Pro pacienta je to každodenní realita.
Zásadní je v jejím případě umístění nádorů. „Mám to někde v plicích a nejde to odstranit chirurgicky. Jsou nějaké léčby, tabletky, hormonální injekce a další různé zákroky, díky nimž se cítím dobře. Jsem ráda, že už existuje léčba, díky které můžu plnohodnotně a úplně normálně fungovat,“ vysvětlovala Konvičková.
Zatímco u jiných pacientů může být řešením chirurgické odstranění, tady to jednoduše nejde. Operace by byla příliš riziková a mohla by znamenat trvalé poškození plic. Lékaři tak volí jiné léčebné metody. Místo jednorázového zákroku tak přichází dlouhodobý režim, který rozhodně není komfortní.
Být „normální“ má své limity
Konvičková podstupuje hormonální léčbu, bere léky, chodí na pravidelné kontroly a v zásadě se snaží držet nemoc v určité rovnováze. Nejde o vyléčení v klasickém smyslu slova, spíš o kontrolu. O to, aby se stav nezhoršoval a aby bylo možné fungovat. „Léčba mi pomáhá plnohodnotně žít a fungovat.“
A fungovat se jí, alespoň navenek, daří. Vystupuje, komunikuje, stará se o rodinu. Jenže tahle „normálnost“ má svoje limity. Opakované zápaly plic, únava nebo výkyvy kondice nejsou věci, které by šly naplánovat nebo ignorovat. V jednom momentu jí dokonce hrozilo odejmutí části plíce, což ukazuje, jak tenká ta hranice někdy je.
Terčem nevybíravých komentářů
Specifickou kapitolou je vzhled. Asi jen málokdo by ji poznal na fotkách z roku 2009, kdy byla v SuperStar. Nemoc i léčba se na něm podepisují, a to způsobem, který je viditelný. Otoky v obličeji, změny váhy nebo kvality vlasů nejsou kosmetický detail, ale přímý důsledek toho, co se děje uvnitř těla. Přesto se právě tohle stalo terčem komentářů a často dost nevybíravých reakcí. „To je, jako když smícháte Borhyovou s Korantengem,“ zněla jedna z nich. „Ta si hraje na plantážnickýho černocha nebo černýho rytíře?“ hlásala do světa další a tak dále.
Internet má tendenci zjednodušovat a hledat rychlá vysvětlení, takže se objevily spekulace o zákrocích, alkoholu nebo „zanedbanosti“. Realita je přitom mnohem prozaičtější a méně líbivá. „Já jsem zvyklá od svých 15 let, že lidé hodnotí, jak vypadám. Ale nějakou lavinu kritiky, která zahrnovala nadávky a vulgarismy, jsem schytala až teď, když jsem se začala měnit před očima,“ uvažovala.
Konvičková na to reaguje poměrně přímo. Ne snažením se všechno vysvětlit do detailu, ale spíš apeluje na základní věc: zjistit si kontext, než člověk začne hodnotit. Není to žádné velké gesto, spíš unavená reakce někoho, kdo musí dokola vysvětlovat něco, co by vlastně vysvětlovat nemusel.
Dcerka je jejich zázrak
Důležitou roli v jejím příběhu hraje i zázemí. Partner René Kuboš není, pokud jde o jakýsi mediální obraz, nijak výrazný. Ale zpěvačce je klíčovou oporou. A právě tohle je moment, který bývá v podobných příbězích podceňovaný, protože dlouhodobá nemoc totiž není jen zdravotní stav, ale i psychická zátěž, kterou člověk málokdy zvládá úplně sám.
A pak je tu ještě jedna věc. Narození dcerky, ve které Konvičková ani nedoufala. „Zázraky se dějí, ne? Jeden mám doma,“ usmívala se. Vzhledem k nádoru na vaječníku jí totiž lékaři nedávali velké šance ani na otěhotnění, ani na donošení dítěte
Zdroje: idnes.cz, kafe.cz, cnn.iprima.cz, prozeny.cz, blesk.cz
