Článek
Naše Lidské mládě mělo zase výročí své existence na této planetě. Já, když mám narozeniny, dostanu k senu pár sušených pampelišek a jsem spokojený jako králík v jeteli.
Ale to by u lidí neprošlo.
U vás se totiž status neměří štěstím, ale schopností uspořádat akci, která by finančně zruinovala i menší africký stát.
Strategické plánování
Přípravy začínají dřív, než mládě vůbec pochopí, kolik mu je let. Lidská obsluha doma svádí bitvy o to, jestli bude víc „třídní“ nechat děti střílet se laserem do obličeje, nebo je nutit házet koulí do kuželek. Přitom mládě by nejraději skákalo v kaluži, ale o něj tu přece nejde. Tady jde o to, ukázat sousedům, kdo má delší… seznam kontaktů.
Pak nastává to trapné čekání, jestli vám nějaká jiná „supermatka“ z vaší sociální bubliny ten nápad nevyfoukne. Je to napínavější než olympiáda.
Pozvánky se tisknou snad na pergamen z kůže jednorožce a rozesílají se i lidem, které upřímně nesnášíte, jen abyste měli komu předvádět svůj „úspěch“.
Radioaktivní marcipán v bio balení
Týden předem vypukne totální hysterie kolem dortu. Musí být tak bio, že by z něj i mně vyrostla pátá noha a posypaný marcipánovými postavičkami, které zrovna letí na TikToku. To, že ty figurky mají barvu radioaktivního odpadu a po jejich pozření mláďata rotují po stropě, je vedlejší. Hlavně, že je to „instafriendly“.
A cena? Celá ta sranda stojí tolik, že i Willy Fog by vedle vás vypadal jako bezdomovec, co žadoní o kůrku chleba. Za ten rozpočet bych já mohl mít plantáž s výběrovou vojtěškou a osobního maséra hýždí. Vy za to máte dvě hodiny v propocené herně a migrénu.
Armaniho vězeň a kaviárový bizár
Vrcholem celé akce je oblékání. Mládě nasoukáte do obleku od Armaniho, ve kterém se hýbe asi jako já po kastraci – tedy vůbec. Vypadá pak jako předražená sádrová figurína, co netrefí ani vrata od stodoly, natož kuželku. Ale co, hlavně že ladí s odstínem balonků, které stejně do hodiny všechna ta rozjívená havěť rozdupe.
K jídlu se podává kaviár a pár bio křupek z podzemnice olejné, abyste vypadali jako elita. Jenže ani to vás nezachrání před rentgenovými pohledy ostatních matek. Sedí tam, upíjejí předražené bublinky a v hlavách už kují pikle, jak tuhle vaši trapnou snahu trumfnout příští měsíc.
Pohled z nory
Já o tom vím své. Jednou se Lidská obsluha rozhodla uspořádat tuhle šílenou party přímo u nás doma. Ale o tom vám napíšu až příště – doteď mám z té vzpomínky posttraumatickou stresovou poruchu a odmítám vylézt z tunelu, i když mi mávají mrkví před nosem.
Anketa
Pokud máte na dětské narozeninové oslavy jiný názor, napište mi ho do komentáře. Rád si ho přečtu u misky sena.
Peace & petržel Hopík
