Článek
Některé otázky slýcháme stále dokola: Jsme ve vesmíru sami? Existuje ještě někde inteligentní život? Budeme schopni obydlet jinou planetu?
Bylo by trochu naivní myslet si, že jsme jediná planeta, kde je inteligentní život. Ve vesmíru jsou miliardy galaxií a planet a my nikdy nebudeme schopni je všechny najít, natož pak určit, kde se vyskytuje organická forma života.
Pokud však hovoříme o možnosti osídlit jinou planetu (např. Proxima Centauri b, což je nejbližší exoplaneta podobná Zemi), pak je odpověď jednoznačná - není to možné.
Překážkou je fyzika, ne technika
Nejbližší exoplaneta Proxima Centauri b je od naší Země vzdálená přibližně 4,2 světelných let. Ve vesmíru je to vzdálenost „co by kamenem dohodil“, ale pro lidstvo nepřekonatelná.
Uvážíme-li, že rychlost světla je cca 300 000 km/s a zároveň jde o horní hranici známé reality, pak už nemusíme nic dalšího zkoumat. I kdyby nám naše technologie umožňovaly zrychlení na 10 % rychlosti světla (30 000 km/s), trval by jednosměrný let ke zmíněné exoplanetě celých 42 let. Za tu dobu možná zemře celá jedna generace.
Bohužel (nebo možná bohudík) toto neumíme a prozatím neexistuje žádná technologie, která by nám poskytla možnosti v tak velkém rozsahu. A žádná sci-fi technologie - warp, teleportace nebo jiné zázraky - nám s tím nepomůže.
I kdyby se to podařilo, co bude dál?
Připusťme, byť jen na okamžik, že jsme se na některou z exoplanet dostali. A nyní co? Je tu atmosféra a my můžeme dýchat. O jejím chemickém složení nic nevíme. Nevíme nic ani o chemickém složení půdy, na které stojíme.
Může být radioaktivní? Ano, může. Může obsahovat neznámé bakterie nebo viry? Ano, může. Jak na té planetě přežijeme? Čistě teoreticky jsme si mohli přivézt zásoby vody ze Země. Za 42 let však bude silně degradovaná, i kdybychom ji udržovali hluboce zmrazenou.
Nová planeta by navíc byla naprosto neprozkoumaná a téměř jistě extrémně nebezpečná. Pod povrchem by se mohlo skrývat cokoli, co zatím zůstává jen v naší fantazii.
Zdroj:
https://www.space.com/17738-exoplanets.html
