Článek
Na samoobslužné pokladny lidé pějí ódy. Pochvalují si, že mohou markovat zboží svým tempem, stíhají si nákup skládat do tašky a nikdo je u toho nevyrušuje. Dobře, pokud někomu vyhovuje plýtvat svým časem, je to jeho věc.
Já zastávám názor, že čas jsou peníze. To platí od počátku věků. Navíc jde prakticky o jedinou komoditu na světě, která se nedá ničím nahradit. Jelikož si každý den v zaměstnání odpracuji své, nevidím jediný důvod k tomu, abych dělal práci za někoho jiného. A ještě k tomu zdarma.
Pokladny nefungují tak dokonale, jak si lidé myslí
Můj nákup zahrnoval celkem 11 položek. Namarkování zboží v tomto počtu by průměrně zručné pokladní zabralo něco přes minutu a to včetně uzavření účtu a zadání platby kartou. Mně to sice trvalo o něco málo déle, ale přesto jsem si říkal, že když nikoho nezdržuji, tak je to v pořádku.
Tento pocit mi vydržel přesně do doby, než pokladna vyhlásila nutnost kontroly věku. Kvůli „krtkovi“ na čištění odpadů. Do jisté míry tomu rozumím - přece jen jde o poměrně reaktivní látku, která rozhodně nepatří do ruky každému.
Na druhou stranu se v obchodech vyskytují desítky jiných a stejně nebezpečných látek, které žádné kontrole nepodléhají. Nicméně musím připustit, že kontroly jsou v podobných případech zřejmě nutné.
Co ale rozhodně nutné není, jsou fyzické kontroly personálem. Z mého pohledu jde o ponižující akt, při kterém se poctivému zákazníkovi udělá přinejmenším nevolno. Nikdo není neomylný a může dojít k chybě.
Špatně zvolený druh pečiva, nechtěná záměna červené cibule za žlutou, o jedno máslo méně - nic z toho není při markování na samoobslužné pokladně nereálné. Případná kontrola je kvůli banalitě schopná udělat z nakupujícího zloděje.
V mém případě trvalo 15 minut, než se objevila znechucená pokladní s kartičkou v ruce. Ležérní pípnutí, bez pozdravu, bez slůvka omluvy. Tak děkuji, příště si sem jděte sama…
To nicméně potvrzují i další zákazníci napříč republikou. Neříkám, že se to děje vždycky a všude, ale o něčem to vypovídá. Samoobslužným pokladnám to rozhodně nenahrává.
Jednu práci už mám a druhou dělat odmítám
Často slýchám argument, že zákazník si zboží dává do košíku sám, sám si ho vybere, odveze a není tedy problém ho namarkovat a následně zaplatit. Pultový prodej v supermarketech čekat nemáme. Ano, s tím souhlasím.
Protože se ale chci vyhnout ponižujícím kontrolám a zbytečné časové ztrátě, je použití standardní pokladny jasnou volbou. Pokladní je tedy placena za načítání nákupu, jeho kontrolu a v neposlední řadě za rozhodnutí každého jednotlivce zaplatit právě u ní.
Kdybychom měli uznat výše zmiňovaný argument, tak ho v tom případě můžeme aplikovat i jinde. Co třeba v autolakovně? Zákazník si přinese díl, který chce nalakovat a pracovník lakovny ho odkáže na samoobslužný lakovací box.
Zákazník si díl může sám navěsit, uchopí lakovací pistoli, nalakuje, díl po vyschnutí svěsí, zaplatí a odejde. Jednoduché - nebo jak by řekli naši západní sousedé: so einfach. K čemu je potřeba lakýrníka, když se můžu obsloužit sám? Vždyť auto jsem si taky koupil sám a sám s ním jezdím, ne? Jsem přesvědčen, že takhle to úplně nefunguje.
Práci pokladní lze považovat za službu a za jakoukoli službu se všude na světě běžně platí. V tomto případě je za její odměnu zodpovědný zaměstnavatel. Nebudu dělat práci za někoho jiného, když za ni nedostanu zaplaceno.
Kompenzace v nedohlednu
Ať si každý říká, co chce, ale těch 15 ztracených minut už mi nikdy nikdo nevrátí a ani nezaplatí. Pokud by se jednalo o jediný případ, mávl bych nad tím rukou. Odmítám však riskovat, že k tomu bude docházet pravidelně.
Nevím, jak ostatní, ale já si svého času vážím a vím o hodnotnějších způsobech, jak s ním naložit. Mezi ně rozhodně nepatří nekonečné čekání na obsluhu a dehonestující kontroly nákupů.
Navzdory faktu, že na pokladně nemusí vždy sedět příjemná a usměvavá slečna, dávám přednost lidskému kontaktu. Hlas automatu mě totiž opravdu irituje: načtěte kartičku, vyložte nákup, přiložte platební kartu…ne, nic nebude!
Nikomu neberu jeho názor - jestliže kdokoliv dává přednost této „minidiktatuře“, je to čistě jeho záležitost. Já se rozhodl samoobslužné pokladny bojkotovat dokud to bude možné.
Zdroj: autorský článek na základě vlastní zkušenosti ze supermarketu
