Článek
Historie Brněnského okruhu
Psal se rok 1950 a v tehdejším Československu se na Masarykově okruhu uskutečnila první Velká cena ČSR silničních motocyklů. Událost, která navždy vstoupila do historie naší země. Jména jako Antonín Vitvar, Josef Vejvoda nebo František Šťastný. Osobnosti motocyklového sportu, které se navždy zapsaly do výsledkových tabulek zlatým písmem.
Nebyly to pouze úspěchy z dob Československa. Ti mladší z nás, kteří pravidelně sledovali přímé přenosy v televizi, si dobře vybavují především úspěchy Lukáše Peška, Karla Abraháma a Jakuba Kornfeila. Mnohdy dech beroucí podívaná zvedla z gauče nejednoho fanouška oblíbeného seriálu závodů Mistrovství světa silničních motocyklů.
Společenská událost
Jak roky plynuly, už to vypadalo, že konání slavného závodu na našem území má i pro svou oblíbenost u zahraničních diváků, jistou budoucnost. Těch se každoročně do Brna sjelo na tisíce a ve velkém zde utráceli své peníze. Mimo jiné, zájem o tuto událost vždy projevovalo i mnoho známých osobností. Nešlo tak pouze o sportovní událost, nýbrž i o událost společenskou.
A toho jsou si vědomi i samotní politici a obzvláště před volbami. Své by o tom mohla vyprávět například Karla Šlachtová. Ta se v roce 2017, jako tehdejší ministryně pro místní rozvoj ČR, těsně před startem závodu dožadovala o fotografii s legendárním italským závodníkem. Tím nebyl nikdo jiný než samotný Valentino Rossi, který však političku striktně odbyl a naznačil jí, aby ho nevyrušovala.
MotoGP v Brně.
Finanční problémy, návratnost a havarijní stav okruhu
Návratnost investovaných peněz do celosvětově uznávané sportovní události bylo vždy tématem číslo jedna. Bylo to především z toho důvodu, že akci každoročně mimo Jihomoravský kraj, město Brno a ostatní sponzory finančně podporovala také česká vláda, jejíž pomoc se pohybovala v desítkách milionů korun. Nejnákladnější položkou je tzv. zalistovací poplatek za samotnou možnost pořádat závody u nás v České republice. Výrazná licenční částka, promotérské firmě Dorna, může činit až čtvrt miliardy korun.
Dalším výrazným problémem byl také asfalt Masarykova okruhu. Na jeho havarijní stav a případné riziko pádu, po kterém by mohlo následovat nepříjemné zranění, upozorňovali také samotní jezdci. Starý povrch byl však letos vyměněn za nový a rekonstrukce okruhu tak vyšla na 180 milionů korun. Tato suma však byla hrazena ze soukromých peněz majitele okruhu společně s jeho ekonomickým partnerem.
Nový vlastník, nová vize
Zdá se tak, že nový vlastník Masarykova okruhu v Brně, kterým je podnikatel Karel Hubáček, na náklady své a svého finančního partnera, splnil veškeré podmínky pro konání historicky neodmazatelné tradice pro Českou republiku. Hubáček okruh odkoupil od jeho předchozí majitele pana Karla Abraháma staršího. Ten ruku v ruce s koncem synovy kariéry jezdce MotoGP také ukončil své působení na Masarykově okruhu, který vlastnil v letech 2005 až 2020.
I přes obrovskou snahu současného vlastníka vrátit největší motoristickou událost zpět do Brna a zvýšit tak zároveň i povědomí o celé České republice, se stále najdou lidé, kteří však nemohou rozdýchat finanční podporu od státu. A to i přes to, že sportovní akce pořádané u nás mají celosvětový ohlas. Podívejme se třeba na loňské Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, nebo každoroční Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě.
MotoGP opět v Brně.
Vyrovnání rekordu Valentina Rossiho a jediný český zástupce v Moto2
Když se však oprostíme od finančních záležitostí okolo konání podniku jedno je jisté. MotoGP v Brně letos bude a ve třídě Moto2 nás bude reprezentovat také náš Filip Salač. Filip měl možnost nově zrekonstruovaný okruh testovat na svém závodním stroji a nešetřil chválou.
Uvidíme po letech našeho závodníka opět na pódiu? Ohrozí někdo výborně rozjetého Marca Marqueze v honu za vyrovnáním rekordu Valentina Rossiho v podobě zisku devíti titulů mistra světa? To vše a mnohem více uvidíme 18. - 20. 7. 2025 na Masarykově okruhu v Brně nebo živě u televizních obrazovek, který lze sledovat na kanále Nova Sport 6.
Anketa
Zdroje:
