Článek
Rezolutně jsem to zavrhl. Já, normální chlap v letech. Nikdy jsem si na nic nehrál, jsem z vesnice a je mi nejlíp v trenkách. Představa, že bych měl navštěvovat nějaký takový podnik mi přišla přinejmenším směšná.
Jenže manželka přesně věděla co říct, aby mě tam dostala. Bude mi skoro šedesát a ačkoliv se nehodlám honit za sukněmi, intenzivně běhám za dvěma vnoučaty. Třetí je na cestě. A je pravda, že jim chci stačit, hrát si s nimi a být zkrátka vitální děda. A samozřejmě chceme s manželkou pomoci našim dětem a čas od času jim jejich ratolesti pohlídat.
Ale jak už to tak v životě bývá, mám i rodiče, kterým síla ubývá. Čím dál častěji potřebují s něčím pomoci, někam zavést či něco obstarat. Do toho barák, zahrada a vlastní práce.
A tak já, ten normální chlap, jsem někdy mezi mlýnskými kameny, unavený a nevím co dřív. A pravdou je, že mých sto deset kilo tomu nijak zvlášť nepřidá.
Žena se mnou vedla intenzivní rozhovor na téma hubnutí, dělaní něco pro sebe a svůj monolog ukončila dotazem jak dlouho tady chci ještě být? Protože s mou životosprávou a značnou nadváhou to může být míň, než bych čekal.
A tak jsem tedy kývl, pozdější protesty byly marné. Nešel jsem na klasickou kosmetiku, ta by mi nebyla k ničemu. Ale na proceduru s názvem kavitace. Zcela laicky řečeno se jedná o způsob redukce tuku, kdy vám hlavice ve tvaru divného mikrofonu jezní po těle, bzučí a hučí, a „rozbijí“ vám vaše, za roky uložené, sádelné zásoby. A ty pak lymfou odchází z těla ven. Aby lymfa pracovala tak jak má, vyfasoval jsem speciální čaj. To ale nebylo všechno. Záhy jsem byl pouze ve spodním prádle vcucnut do termohubnoucích kalhot, ve kterých jsem byl stahován a uvolňován dobrou půl hodinu.
Celou dobu jsem si připadal trapně a vyčítal si, co to dělám za blbosti. Můj plán byl se jaksepatří zabejčit, nikdy víc tohle nepodnikat a na tuto kratochvíli zapomenout.
Domů jsem odcházel zaskočen a nadával sám sobě. A i přesto, že paní byla příjemná a ujišťovala mě, že se nemusím stydět, neboť denně pracuje s lidmi, kteří chtějí zhubnout, cítil jsem se zvláštně. Zkrátka jsem nebyl zvyklý se obnažovat před cizí ženskou.
Pravděpodobně bych to vzdal, ale manželka tam docházela již pátým týdnem a měnila se mi před očima. Viditelné změny ji pochopitelně nakoply k tomu, aby se stravovala lépe a dietněji a já musel uznat, že to má něco do sebe. A tak můj plán krachl, i po silné slovní masáži mé ženy. Za týden, zahanbený sám před sebou, jsem byl na místě činu.
Opět na mě čekaly výše zmíněné procedury a pak ještě dvakrát během následujících dvou týdnů. Měsíc jsem měl za sebou a mé okolí si začalo všímat změn a lichotit mi. Cítil jsem se skoro jako bůh a místo klobás k večeři jsem s manželkou začal jíst červenou čočku s dietním párkem a zeleninou. Začal jsem si zvykat.
Pátý týden na mě ale čekalo překvapení. Místo obvyklého dění jsem byl namazán přípravky, které neznám a zabalen do speciálních vakuových pytlů. A takto relaxoval téměř hodinu. Jmenovalo se to Vacuslim. Paní v saloně mi vše podrobně popsala ale pamatuji si jen frázi o menším a pevnějším břiše.
Poté jsem byl na další půl hodinu přiklopen jistým „tunelem“ s názvem ZenBeam. Tedy pouze mé břicho bylo zakryté. A opět jsem se cítil rozpačitě. Opravdu je tohle nutné, to vypadám tak zle? Tolik aktivit kvůli mé nadváze, je to vůbec pro chlapy? Přemýšlej jsem. Nicméně, i přesto, že jsem občas zapochyboval, odcházel jsem s podstatně větší důvěrou než kdykoliv předtím.
Šestý týden probíhala kavitace s kalhotami, sedmý týden zábal a tunel, a osmý týden opět kavitace a kalhoty. Během druhého měsíce jsem striktněji držel stravu. A „najednou“ jsem se nezadýchával, když jsem šel do schodů, s dětmi jsem byl schopen déle dovádět a pro mé okolí jsem omládl. Kluci v hospodě mě podezřívali, že mám milenku. Ale co je důležité, cítil jsem se mnohem lépe. Skoro jako třicetiletý alfasamec.
Jen se vám přiznám, že jsem kamarádům nemohl říct, že chodím do kosmetického salonu. A tak jsem vše svedl na lepší stravu a občasné jízdy na kole.
Třetí měsíc jsem tam byl pouze třikrát a ačkoliv by si kdokoliv pomyslel, že už jsem estetický matador, čekala na mě největší výzva v podobě třech ošetření LPG přístrojem. Ne, že by to bylo nepříjemné, to ne. Ačkoliv to bylo ze všech procedur cítit nejvíce.
Největší šok zažíval můj stud. Tento způsob totiž spočívá, že se ideálně nahý nebo ve slipech navléknete do speciálního bílého obleku, který vypadá trošku jako jemný bavlněný skafandr. Tento úbor vás dokonale obepne. No připadal jsem si v něm jako.....těžko popsat co. A pak už vás paní položí na lehátko a jezdí po vás speciální hlavicí, která vaši kůži i tuk vcucává a vysává jako vysavač a pak zase uvolňuje.
Tím končila moje hubnoucí jízda.
Suma sumárum jsem tam nechal za tuhle zkušenost necelých 16 000 korun. A řeknu vám, byla to ta nejlepší investice. Má váha je značně pod sto kily a jedu dál. Jsem štíhlejší, vitálnější, snad i zdravější a cítím se výborně. Pomohlo mi to nastartovat mou změnu. Se ženou jíme zdravěji, zařadili jsme více pohybu a já vím, že pokud to bude nutné, mohu čas od času za něco zase zajít. A třeba mě to nakopne, kdybych stagnoval.
Paní v salóně byla moc milá a nakonec jsem zvládl i stud. Možná až moc. Při poslední proceduře mi nabízela odstranění hlubokých vrásek či pigmentových skvrn. Odmítl jsem a ze srandy zavtipkoval, že umí snad všechno, včetně zvětšení penisu. Paní naprosto vážně odpověděla, že tuto proceduru v jejím saloně neprovádí, ale kdybych měl zájem, ví o estetické klinice v Praze, kde lze provést i toto…
