Decroix pod palbou: Proč chce stát ulevit recidivistům?

Do návrhu se pustil například krajský lídr Motoristů Boris Šťastný, podle nějž ministryně „navrhuje rovné tresty recidivistům“. Podívejme se proto na změnu trestního zákoníku podrobněji.

Co platí dnes?

Podle současné právní úpravy může být pachatel krádeže potrestán až dvěma lety vězení. To ale platí jen za určitých okolností – například pokud způsobil škodu alespoň 10 tisíc korun, kradl vloupáním, šlo o kapesní krádež, nebo se snažil kořist udržet násilím.

Paragraf má však i druhý odstavec: pokud byl pachatel v posledních třech letech za krádež už jednou potrestán, hrozí mu trest až tří let vězení – bez ohledu na výši škody nebo způsob provedení. I proto dnes ochranka v obchodech volá policii téměř ke každé krádeži. Nikdo totiž neví, zda nejde o recidivistu – a tedy o trestný čin.

Co se mění?

Nově bude i recidivistovi hrozit pouze dvouletý trest. Tedy stejně jako u první drobné krádeže. To je celá změna.

Jeden příklad za všechny

Praxe dnes vypadá třeba takto: někdo vytáhne peněženku z cizí kapsy, je přistižen a dostane podmínku na jeden rok. Kvůli závislosti na alkoholu pak opakovaně krade v obchodě lahvičky s rumem za stovku. Každý přestupek řeší policie, tresty se sčítají – podmínka na tři roky, potom na pět, obecně prospěšné práce, domácí vězení, peněžitý trest. Nakonec nezbývá než uložit nepodmíněný trest. Recidivista tak skončí ve vězení na 3 roky. Po přepočtu všech ostatních trestů se délka pobytu za mřížemi natáhne klidně na 4,5 roku.

Opravdu tohle chceme?

Možná si říkáte: „Dobře mu tak.“ Ale zamysleme se: za těžké ublížení na zdraví – třeba když někoho napadnete sekyrou nebo mu chrstnete kyselinu do obličeje – jsou u nás běžné podmínky (byť je zákonná sazba 3 až 10 let). Je opravdu drobná krádež společensky nebezpečnější?

Systémový problém

Samozřejmě – tohle je další chyba v systému. Člověk nemá tak dlouho dostávat další šance. Poprvé je podmínka, nebo alternativní trest v pořádku, následovat už by však měl krátký nepodmíněný trest. Pokud k tomu nedojde, třetí soudce si říká, že už by byl výsledný nepodmíněný trest příliš přísný a přihodí další alternativní trest. A tak to jde pořád dokola, dokud už žádný další alternativní trest neexistuje. Následuje naprosto nepřiměřeně dlouhý pobyt ve vězení.

Ekonomický rozměr

Změna zákona má však zejména ekonomický důvod. Věznice v Česku jsou přeplněné. A věznit člověka je extrémně drahé. Odsouzený recidivista z našeho příkladu přijde stát na zhruba 3 miliony korun – jen za pobyt ve vězení. A to nepočítáme práci policie, státních zástupců ani soudů. Náklady tak mohou být třeba dvěstěkrát vyšší než škoda, kterou pachatel způsobil.

Tohle prostě není dlouhodobě udržitelné.

Co dál?

Ideální by bylo trestat tyto činy jako přestupky. Ale na takovou změnu zatím společnost připravená není. I tak je dobře, že se podařilo prosadit alespoň první, i když drobný, krůček správným směrem.

Zdroje:

https://www.ceska-justice.cz/2024/09/mame-vydaje-o-kterych-se-nam-nezdalo-zni-z-vezenske-sluzby-z-rozpoctu-dostane-rekordnich-14-miliard/

https://x.com/eva_decroix

Zákon č. 40/2009 Sb.