Článek
Krádež (§ 205 trestního zákoníku) je definována jako přisvojení si cizí věci zmocněním. To však samo o sobě k trestnosti nestačí. Zákon dále požaduje, aby byla splněna alespoň jedna z pěti podmínek.
První z nich je ona škoda. Ta musí být nikoli nepatrná. Podle § 138 je to nejméně 10 000 korun. Tato hranice platí od října 2020.
Druhou možností je spáchání činu vloupáním.
Pokud zloděj vylomí dveře a vstoupí do bytu, stačí, aby vzal třeba jen lžíci na boty. Už tím se dopouští krádeže (kromě toho, že už samotným vstupem spáchal podobně závažný přečin porušování domovní svobody podle § 178).
Třetí podmínkou je situace, kdy se zloděj „bezprostředně po činu pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí“. Pokud tedy někdo v obchodě ukradne láhev piva, ostraha ho přistihne a on ji odstrčí a uteče, dopouští se krádeže. Tady je důležité, aby měl věc již ve své moci (jinak by se jednalo o loupež).
Čtvrtá podmínkou je, že má kradenou věc jiný na sobě nebo při sobě. Tohle směřuje na kapesní krádeže. Platí, že mobil nebo peněženka ukradená z kapsy nebo batohu na zádech je vždy krádeží (i kdyby v peněžence nebylo vůbec nic). V souvislosti s peněženkou je však vhodné dodat, že pokud se v ní nachází platební karta, dopouští se pachatel dalšího trestného činu – neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234. To platí i tehdy, pokud z peněženky vytáhne hotovost a zbytek – včetně karty – zahodí třeba do popelnice.
Pátou podmínkou je spáchání „na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob“. Tu zde více rozvádět nebudu.
To jsme ale vyčerpali pouze první odstavec. Za spáchání jedním z výše uvedených způsobů hrozí odnětí svobody až na dvě léta. Velmi často jsou však pachatelé souzeni podle odstavce dvě. Tam je podmínkou pouze to, že byli v posledních třech letech za krádež odsouzeni nebo potrestáni. I zdánlivě nevinná krádež žvýkaček v obchodě tedy může být trestná. Navíc je zde stanovena zvýšená trestní sazba (šest měsíců až tři léta).
Problém druhého odstavce spočívá v tom, že první odsouzení za krádež je z drtivé většiny odsouzení k podmíněnému trestu odnětí svobody (k nepodmíněnému trestu byli odsouzeni jen 3 z 542 pachatelů v roce 2022). To pachatele zpravidla vůbec neodradí a v činnosti pokračuje. Za to už mu však nehrozí dva roky, ale tři. Často to tedy vypadá tak, že pachatel krade věci nikoli nepatrné hodnoty (takto spáchá třeba pět krádeží), je odsuzován k alternativním trestům a nakonec skončí na tři roky ve vězení za krádež krabicáku.
Další odstavce už zmíním jen výčtem:
Odstavec tři stanoví, že pokud škoda přesáhne 100 000 Kč, hrozí trest odnětí svobody na jeden až pět let.
Odstavec čtyři pak platí pro případy spáchané v organizované skupině, za mimořádného stavu nebo při škodě nad 1 000 000 Kč; zde je trest odnětí svobody od dvou do osmi let.
Podle odstavce pět bude na pět až deset let potrestán ten, kdo způsobí škodu nad 10 000 000 Kč, nebo v úmyslu usnadnit spáchání jednoho z teroristických trestných činů. Zde už se jedná o zvlášť závažný zločin, trestná je tedy i příprava.
Zdroje:
https://jaktrestame.cz/aplikace/#appka_here
Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)
