Hlavní obsah

167+1 hodina aneb Přehled zpráv uplynulého týdne interpretovaný selským rozumem

Foto: Profimedia.cz

Pamatujete? Karel dýmající nebo spící. Tak ho všichni znali až do 12.11.2023

Měním název a odteď bude vždy stejný. Zprávy z uplynulého týdne neobsahovaly nějaká světově zásadní sdělení, byl to spíš takový skoro bulvární pelmel. Takže to budou povícero zajímavosti pro obveselení čtenářstva. Až na tu poslední, ta je smutná.

Článek

Objevil se třeba článek o vojenském speciálu Škoda Vojaq 6×6 pro velení armády s fotografiemi. Autíčko velikosti mastodonta a evidentně navazující na odkaz Hitlerova Mercedesu je doufám opravdu jen pro pobavení. Nebo s ním bude ministryně Černochová, po které se úplně slehla zem, jezdit Prahou do práce? Úplně vidím, jak z něj kyne špalírům nadšených Pražanů! Pak bych udělal ještě jedno pro členy vlády v duhové kamufláži. Mohli by ho využívat na Prague pride.

Jindy se zase objevují zprávy, nad kterými kroutíte hlavou asi jako kroutívá Václav Klaus. V SRN, kde začínají sklízet trpké bioovoce své brčálové proklimatické a vítací politiky, ikona světového automobilismu VW, česky fauvéčko, začíná místo aut chrlit ze závodů dělníky. Na dlažbu. A working class se prostřednictvím odborů bouří. Teď je to ještě OK proti tomu, až světovládci vyrukují s umělou inteligencí, to dlažba bude dělnému lidu i jeho úřednictvu malá napříč světem. Doufám jen, že je to hodně vzdálená budoucnost a mezitím si konečně někdo uvědomí, že globální růst populace (pozn. 8 188 964 ob. / k 18.11.2024 18:00 SEČ) a úbytek pracovních míst si jaksi matematicky protiřečí. Je to stejný ekonomický protimluv jako úbytek energie z fosilních paliv za trvalého nárůstu potřeby energie v IT, dopravě, průmyslu a, i vzhledem právě k rostoucímu počtu obyvatel, denním potřebám lidí. Člověk nemusí být zrovna Ajnštajn nebo létající Čestmír, aby mu došlo, že něco nesedí.

Jsou zprávy, co skoro přivyděsí. Jako v Británii, kde paparazzi zveřejnili fotografie vévodkyně Kate, na kterých se netváří zrovna vesele, ba hůř - sklesle až smutně. V celé britské společnosti nastalo ohlušující ticho a fankluby krásné aristokratky začaly na eshopech hledat černé sukno. Dle těch samých médií byla totiž nedávno skoro na smrtelné posteli. Dodatečně bylo dovysvětleno, že snímky byli ze Dne válečných veteránů a proto nutno dodat - to se měla na vzpomínkovém aktu obětem válek jako smát?!

Něco je zas zacíleno na citlivou strunku a zpráva by vás měla rozněžnit. Jako třeba zprávy o dětech. Ale když se jedná o hochy, jejichž otec se jmenuje V.V.Putin, pochopení a něhy sklidí ratolesti pomálu. Možná nejsou a nebudou tak špatní, ale aktuálně na ně svět nahlíží jako na děti Belzebuba. Vybavil jsem si scénku z české filmové klasiky, kde náš velikán Jára Cimrman působil jako domácí učitel v rodině habsburského arcivévody a dědice rakousko-uherského trůnu. Zkuste si představit, že by žil velikánův vnuk a osud by ho zavál jako domácího učitele Putinových dětí. Pak by se odehrávalo třeba toto - Cimrman vnuk: „Napadení Ukrajiny je…?“ - Putinův potěr: “,,,nezákonné!", "A je to akt čeho…?"- „Státního terorismu!“, „Ruský současný politický systém je…“ - „…prohnilý!“ - „Tak výborně chlapci. A tatínkovi to řikat co?“ - „Nebudeme!!“ Tak jen doufat, že se děcka nepotatí.

Některé zprávy vyhlíží jako ryzí bulvár, ale zároveň vás mohou poučit. Třeba zprávička o japonském fiktosexuálovi. To slovo jsem slyšel prvně v životě, pravděpodobně jako většina z vás. Mě napadlo, že to je od německého „ficken“ anebo že jde o nějakou úpornější variantu rektosexuála. A pak se z toho vyloupla úplná plyšárna. Chlapec vizáže asijského Harryho Pottera se oženil s bleděmodrou panenkou. Fiktosexuál je člověk, kterého sexuálně přitahují fiktivní postavy, věci, plakáty a podobně. Díky článku jsem se okamžitě zdiagnostikoval jako „platonický fiktoproutník“, protože už od velmi raného mládí jsem se zamilovával celkem pravidelně do různých hereček nebo sportovkyň na obrázcích a tyhle „avantýry“ mě provází celý život. Naposledy s Elisabeth Banksovou nebo polskou oštěpařkou Marií Andrejczyk, a to hned poté, co jsem se „rozešel“ s Angelinou. Kluk to jen dotáhl do úplného konce, veselka ho vyšla na bratru 300 tisíc. Jestli byli pozváni medvídek Pú, Batman, Maková panenka nebo Kraken už v článku nebylo.

Pak jsou zprávy, které zavání masakry a krví, zejména ty válečné. O to víc kvitujete, že i ve válce se neztrácí smysl pro humor. Ukrajinci vyrukovali na rusáky s novými atrapami houfnic a matou jimi nepřítele. Jako výstřel pouští asi z repráků hřmící zvuky a zatímco rusáci skáčou šipky do zákopů, Ukrajinci se válí smíchy a řvou: „Apríl!!“ Kdyby i rusáci měli smysl pro humor, pouštěli by místo dronů na Ukrajince vlaštovky a místo z AK 47 by stříleli rejži z brček. Kéž by se války vedly jen s atrapama.

Sportovní událost number one byl boxerský mač mezi ikonou tohoto sportu v dobrém i zlém Mikem Tysonem a jedním z mnoha internetových celebrit dneška Jakem Paulem. Ten první klame věkem (58), ten druhý zase není nějaký rozkydlý jouda od počítače, jak by se neználkům mohlo zdát. Naopak už jen vizáží budí respekt a má leccos za sebou. Nakonec vyhrál právě ten mladší a vyšší s delšími pažemi, i když svět fandil veteránu Mikovi. Na kočkovanou obou borců bylo zvědavo tolik lidí, že by se dalo říct, že opravdovým vítězem jsou jako vždy prachy.

A uplynulý týden zakončím pietně - vzpomínkou na 35. (už!) výročí 17.listopadu 1989. Politici měli v ústech tolik demokracie, až jsem se bál, že se jí někteří začnou dusit. Za mě nejlíp revoluci popsal ve svém komentáři šéfredaktor Hospodářských novin, který měl tolik „drzosti“, že si dovolil na plná ústa zveřejnit svůj názor, že po inkriminovaném datu v následných revolučních dnech obyčejným lidem o nějakou demokracii zkraje absolutně nešlo a že režim svrhly přízemní věci, jako touha po západním zboží a necestovat než do vyjedených zemí jako NDR, PLR, MLR a BLR (jen pro zajímavost - dostat se do SSSR dalo pomalu stejnou práci a úsilí, ne-li větší, než vyběhat povolení vycestovat na západ; zvláštní, co?). Politici, zejména intelektuálové, rádi hledají vzletné důvody a těžko chápou, že přízemní dav může řídit třeba i závist.

Závěr zábavného týdne obstarala perlička o Jiřím Kajínkovi. Ten jel jako spořádaný občan autem domů, když ho na dálnici zezadu sejmulo policejní BMW. Asi si chlapci intuitivně sáhli pod sako pro zbraň, když viděli, kdože se z nabořeného Mercedesu vysoukal. Poté, předpokládám, si dali vzájemně dýchnout a jeden druhému udělil mastnou pokutu (což jim zvedne statistiky ve výběrech, za což je jejich šéfové paradoxně pochválí, protože jim zase jejich šéfové napíšou vyšší vánoční prémie). Musel to být pro kolemjedoucí pohled k nezaplacení - poldové se omlouvají celebritě českého zločinu. Večer to pak pánové Pomáhal a Chránil asi spolu zapili, protože mohli bejt mrtví hned dvakrát. Nejprve proto, že se v bavorské raketě mohli klidně zabít. A pak z radosti, že je nesejmul bývalý nájemný vrah. Takové „Sametové Pulp Fiction: Historky z českého podsvětí“ na závěr svátku pravdy a lásky (i když jako v případě té boxerské show opravdovým vítězem listopadového předání moci byli zase jako vždy prachy…). Než jim bavoráka opraví, ať jezdí ve škodovce s nájezdem milion kilometrů, umělci.

Nakonec propojím poslední zprávu s výzvou - soud v Singapuru řešil neobvyklý spor dvou dospělých sourozenců. Bratr si stěžoval, že sestra proti jeho vůli již osm let po nocích uklízí v jeho pokoji, zatímco ona jej žalovala za napadení. Článek byl ze soudku neobvyklých úsměvných zpráv, ale měl jednu podstatnou chybu. Bratr nechť shnije v bordelu, o něj mi vůbec nejde, ale nikde jsem nedohledal kontakt na tu obsedantní Asiatku. Žena jde před vánoci na operaci a na mě má být veškerá tíha a odpovědnost za načinčání bytu. A takováto osůbka mi připadá jako dar z nebes. Proto jestli někdo vypátral kontakt na tu čistomilnou paní, moc by se mi hodila. Díky!!

No, a ještě tu smutnou, jak jsem avizoval v úvodu. Karel Schwarzenberg měl 1. výročí skonu, a to krátce před oním 17.listopadem. Člověk, který stál u počátku pádu KSČ, učil Havla být státníkem a demokracie nemusel mít plnou hubu, protože mu kolovala v žilách. Diplomat, který předpovídal rozpínavost Putina a Ruska, a zároveň varoval, že s jídlem poroste jeho chuť už někde před 15 lety. Přitom sám sebe označoval především za „hospodského a lesníka“, čímž naznačoval, že prvek selského rozumu je v politice velmi důležitý a nesmí se vytratit. Byl jednou z klíčových osobností české politiky s vysokým mezinárodním kreditem. A protože premiér se ten den musel hádat s velkouzenářem ohledně ceny másla v supermarketech či vymýšlet silná hesla pro Tik Tok a ostatní členové zejména vládních stran si asi od 12.11. leštili polobotky či lodičky na tu slávu na Národní, činím tak za všechny a připomínám Ho.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz