Článek
Nálada se promítá do výběru odstínů
Pocit radosti nás táhne ke světlým a odvážným tónům, zatímco ve chvílích únavy nebo smutku obvykle saháme po něčem tmavším a tlumenějším. Vztah mezi tím, jak se cítíme, a tím, jaké odstíny nás přitahují, zkoumá celý vědní obor zabývající se psychologickým působením barev na chování a rozhodování. Psycholog Andrew Elliot přitom upozorňuje, že barevné podněty mají schopnost jemně posouvat naši motivaci i emoční ladění.
Některé reakce na barvy jsou přitom společné většině lidí bez ohledu na kulturní zázemí. Výjimky samozřejmě existují: v Evropě symbolizuje bílá čistotu a svatební den, zatímco v čínské tradici patří k truchlení.
Lüscherův test pracuje s momentálním rozpoložením
Asi nejznámějším nástrojem, který propojuje volbu barvy s emočním stavem, je metoda švýcarského psychologa Maxe Lüschera, jehož proslavila právě diagnostika založená na barevných preferencích. Zásadní pokyn v tomto testu zní: nemyslete na to, co se vám líbí obecně, protože jde výhradně o zachycení vašeho emočního stavu v daném okamžiku. Kdo v testu upřednostní modrou, prožívá podle Lüschera vnitřní pohodu a touží po souladu, zatímco žlutá prozrazuje optimistické naladění a připravenost na změnu.
Co jednotlivé barvy vypovídají o emocích
Rudá patří mezi tóny, které na tělo působí bezprostředně, protože dokáže zrychlit tep a vyvolat silné pocity. Kdo po ní sahá na nehtech, dává okolí najevo odhodlání a zdravé sebevědomí. Sluneční žlutá se pojí s radostným rozpoložením a tvořivostí. Na vnímání barev se nicméně podílí řada proměnných od osvětlení přes momentální rozpoložení až po biologické cykly.
Modré odstíny naopak navozují pocit vyrovnanosti a stability. Zelená je tradičně spjatá se zdravím, růstem a pocitem vnitřního klidu.
Věda radí brát barevné testy s rezervou
Myšlenka, že barvy souvisejí s emocemi, získala v experimentech oporu již v padesátých letech minulého století. Samotný Lüscherův test však nemá dostatečně prokázáno, že dokáže spolehlivě vypovídat o osobnostních rysech člověka. Odborníci mu navíc vytýkají, že jeho závěry bývají natolik obecné, že se v nich pozná prakticky každý, což odpovídá takzvanému Barnumskému efektu. Lüscher svou metodu původně představoval jako objektivní diagnostický prostředek, ale nezávislí výzkumníci jeho výsledky opakovaně zpochybnili.
Když si příště budete vybírat barvu trička, laku na nehty nebo povlečení, zkuste si všimnout, jestli volíte jinak ve dnech, kdy se cítíte plní energie, a jinak, když potřebujete klid. Výzkum ukazuje, že vliv barev na náladu bývá skutečný, i když krátkodobý. Na druhou stranu vědomá práce s odstíny může posloužit jako drobný rituál, kterým si naladíte den podle vlastních potřeb.
Zdroje
https://www.postershop.cz/blog/psychologie-barev-v-interieru-zvolte-tu-spravnou/
https://www.pronaladu.cz/test-barev-zmeri-vas-momentalni-emocionalni-stav/
https://www.poznatsvet.cz/veda-a-technika/psychologie-barvy-iq-vyzkum/
https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/mytus-luescheruv-barvovy-test-je-vhodny-pro-vyber-zamestnancu-a-karierni-poradenstvi
https://www.celostnimedicina.cz/psychologie-barev/
https://blog.naninails.cz/psychologiebarev/
https://www.marianne.cz/zivotni-styl/jak-na-vas-pusobi-barvy-psychologie
https://www.unibrick.cz/psychologie-barev
