Článek
Nadávky nejsou důkazem chudé slovní zásoby
Domněnka, že kdo kleje, činí tak jen z nouze o kultivovanější výraz, přežívá v lidových představách už po celá staletí.
Ve skutečnosti se ale ten, komu slovo chybí, spíš zarazí, začne koktat nebo mezeru zaplní neurčitým „ehm“, a rozhodně ze sebe hbitě nevychrlí kletbu. Zkušenost z běžného hovoru tomu ostatně odpovídá.
Manželská dvojice psychologů, Kristin a Timothy Jayovi, se rozhodla tuhle lidovou moudrost podrobit skutečnému testu. Přes dvě stě vysokoškoláků mezi osmnácti a dvaadvaceti lety mělo za úkol nasypat co nejvíc slov začínajících daným písmenem, pak co nejvíc názvů zvířat a nakonec co nejvíc nadávek.
Závěr byl jednoznačný. Kdo dokázal vyjmenovat spoustu obyčejných slov, zvládal chrlit i množství těch peprných, zatímco účastníci se slabým výkonem propadli v obou úlohách současně.
Vědci to okomentovali stroze: plynulost je prostě plynulost. Kdo ji ovládá, ukáže ji napříč všemi vrstvami jazyka, ať už jde o slova salonní, nebo hrubá.
Klení tedy podle nich neprozrazuje jazykovou bídu, ale spíš rafinovanější práci s řečí.
Rozsáhlý rejstřík kleteb je pak lepší chápat jako známku zdravých řečových schopností než jako jejich náhradu.
Kdo vládne nadávkám, obvykle si poradí i s běžnou řečí
Za tímto poznatkem stojí poměrně prostá úvaha. Jazyk je nástroj a nadávka jen jeden z jeho přídavných dílů, nikoli náhrada za chybějící součástku. Bohatý fond kleteb tak není nouzová vata, ale spíš signál, že máte doma dobře zásobenou slovní výbavu, a to na obou pólech. Jinými slovy, sprostá slova se k ostatním přidávají, nekonkurují jim.
Zaklít ve vhodný okamžik navíc není žádné primitivní gesto. Vystihnout tu chvíli, kdy jediné ostré slovo poví víc než celé uhlazené souvětí, si žádá cit pro situaci, odhad kontextu i jazykovou vynalézavost.
Sami badatelé to řadí pod emoční inteligenci. Vědět, jak a kdy takový výraz uplatnit, souvisí se schopností číst druhé a odhadnout, kde a co si člověk může dovolit.
Slovník a inteligence přesto nejsou jedno a totéž
Právě tady je ovšem namístě přibrzdit, aby se pojmy nezačaly plést. Zmíněné studie totiž ve skutečnosti neměří inteligenci samotnou, spíš zachycují rozsah slovní zásoby, a znít chytře přece není totéž jako chytrý být.
Připomíná se tu i letité pravidlo, že souvislost není totéž co příčina. Prodej zmrzliny a počet útoků žraloků spolu zdánlivě souvisejí, přesto jeden jev nezpůsobuje druhý, na vině je horké léto, které lidi žene k vodě i k mrazáku. Podobných zdánlivých spojitostí je kolem nás plno.
Klení vás tedy o žádné body inteligence neobohatí. Nanejvýš napoví, že máte slušně vybavený slovník.
Pokus s ledovou vodou odhalil, k čemu se klení hodí
A teď k tomu nejpraktičtějšímu, co o sprostých slovech věda vypátrala, totiž k jejich nečekanému vztahu k bolesti. Zní to jako historka od piva, jenže v laboratoři to vzali naprosto vážně.
Na první experiment se dal britský psycholog spolu se čtyřiašedesáti dobrovolníky. Každý měl ponořit ruku do ledové vody a vytrvat co nejdéle, přičemž jednou u toho pořád dokola opakoval nadávku a podruhé nějaký nevinný výraz.
Ve chvílích, kdy lidé kleli, snesli mrazivou koupel déle a bolest vnímali jako mírnější než při krotkém slovíčku.
Vysvětlení nejspíš tkví v reakci „bojuj, nebo uteč“, tedy v pradávném poplašném mechanismu, který zrychlí srdce a ztlumí vnímání bolesti.
Zajímavé je i to, kde v hlavě sprostá slova vznikají. Zatímco běžnou řeč obstarává hlavně levá mozková polovina, klení se podle všeho line z pravé strany propojené s emočními centry.
Novější pokusy tenhle efekt potvrdily i čísly. V zopakované studii vydrželo přibližně třiasedmdesát procent účastníků s rukou v ledu déle ve chvílích, kdy kleli.
Průměrně si tak přidali kolem jedenatřiceti sekund navíc.
Jeden háček tu ovšem existuje. Kdo nadává neustále a kvůli každé maličkosti, o tu zázračnou úlevu přichází, protože u zarytých klejičů se tišivý účinek povážlivě otupí.
Kdo si nebere servítky, možná i méně lže
Sprostá slova prý napoví ještě něco dalšího, konkrétně míru upřímnosti. Podle mezinárodního výzkumného týmu se lidé, kteří klejí často, méně uchylují ke lži a přetvářce, a to patrně proto, že kdo si nehlídá slova, nehlídá si ani názory.
Vědci se opřeli o dvojici pokusů. V prvním měly necelé tři stovky lidí sepsat své nejoblíbenější nadávky a projít testem, který prozradí, nakolik odpovídají po pravdě.
Druhá část se pak opřela o data pětasedmdesáti tisíc uživatelů jedné sociální sítě. Ti, kdo psali hrubějším jazykem, sahali častěji také po jazykových obratech spojovaných s upřímností.
Na místě je tu ovšem opatrnost, protože jiní vědci dospěli k opačnému závěru, totiž že poctiví lidé klejí spíš méně. Nadávky mají zkrátka mnoho tváří, jednou stmelí partu, podruhé pobaví okolí a jindy prostě uleví vzteku.
Proč se i tak vyplatí umět držet jazyk za zuby
Navzdory všem lichotivým zjištěním má tahle mince i rub, s nímž je nutné počítat. Lidé totiž i dnes vnímají ty, kdo klejí, jako méně bystré než mluvčí s vybroušeným projevem.
Ten rozpor je houževnatý a hned tak nezmizí, a řada lidí navíc takovému mluvčímu i méně důvěřuje.
Nadávky znát je totiž jedna věc a skutečně je vypouštět věc druhá, jak často klejeme, řídí spíš situace, sebeovládání a prostředí kolem nás.
A právě v tom možná tkví ta nejchytřejší dovednost ze všech: poznat, kdy sprosté slovo raději spolknout a schovat si ho na okamžik, kdy opravdu zabere. Hranice mezi pohotovostí a hrubostí je totiž tenčí, než se na první poslech zdá.
Takže až vám příště sklouzne peprný výraz, nemusíte hned rudnout studem nad chudým slovníkem. Spíš naopak, jen mu čas od času dopřejte pauzu tam, kde by víc posloužil klid.
Zdroje
https://www.psypost.org/a-robust-vocabulary-of-curse-words-indicates-strong-verbal-fluency/
https://www.medicaldaily.com/bad-words-people-who-curse-and-swear-may-actually-have-higher-verbal-intelligence-368852
https://www.sciencealert.com/swearing-is-a-sign-of-more-intelligence-not-less-say-scientists
https://mcla.edu/Assets/MCLA-Files/Academics/Undergraduate/Psychology/fluency%202015.pdf
https://health.clevelandclinic.org/swearing-and-intelligence
https://www.psychologytoday.com/us/blog/social-instincts/202605/2-often-overlooked-signs-of-intelligence
https://www.psychologytoday.com/us/blog/am-i-right/202104/are-people-who-swear-more-honest
https://www.sciencedaily.com/releases/2009/07/090713085453.htm
https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2024.1416041/full
https://www.cam.ac.uk/research/news/frankly-do-we-give-a-damn-study-finds-links-between-swearing-and-honesty
