Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Lidé, kteří často zapomínají jména, mají podle psychologů společné rysy inteligence

Foto: Vitaly Gariev Unsplash

Podáte si s někým ruku, představíte se, a během pár vteřin vám jméno toho druhého vypaří z hlavy. Nepříjemné? Určitě. Známka špatné paměti? Vůbec ne. Psychologie říká něco úplně jiného.

Článek

Proč se na jména mozek vykašle

Jméno je pro mozek zvláštní druh informace. Na rozdíl od slov jako učitel nebo pekař v hlavě neaktivuje žádnou síť představ, vůní ani obrazů, a tak se nemá čeho chytit. Tvář je pro mozek úplně jiný kalibr: vyčte z ní věk, náladu, pohlaví i to, zda od druhého hrozí nebezpečí, a to všechno jsou z evolučního hlediska cenné informace.

Tohle dilema popsal už britský psycholog z Oxfordu v sedmdesátých letech a dodnes je známé jako Baker-baker paradox: zapamatovat si, že muž na fotce je pekař, je snazší než zapamatovat si, že se jmenuje Baker. Profese přitáhne do mysli vůni chleba, obrázek pece i typický klobouk, jméno se zavěsit nemá kam.

Když je pozornost jinde, než by měla být

Kansaská univerzita dospěla k tomu, že mozek zaneprázdněný hledáním významu a navazováním kontaktu prostě nemá kapacitu ještě ukládat jméno do paměti. Pokud mozek řeší problémy do hloubky nebo se snaží s někým navázat opravdový kontakt, jméno je tím, co má nejmenší prioritu a odletí jako první.

Tady přichází to, co psychologové považují za překvapivé. Inteligentní lidé mají podle výzkumu silnější sklon k prosociálnímu chování, aktivnímu naslouchání a empatii, a právě tyhle mentální procesy jméno systematicky vytlačují stranou.

Empatie, hloubka, abstrakce

Jmenovat rysy, které psychologové u zapomínačů jmen pozorují, by vydalo na delší seznam. Empatie, schopnost číst energii druhého, orientace na kontext místo detailu, abstraktní myšlení. Empaticky naladěný člověk je tak zabraný do čtení vibrace a energie toho druhého, že samotné jméno se mu úplně vypne. Pokud někdo myslí spíš abstraktně a soustředí se na celkový obraz než na dílčí údaje, jméno jako přesný štítek prostě odsune.

Podobně funguje i hloubka zpracování. Hluboce uvažující lidé zakódují do paměti snáz smysluplné věci, tedy příběhy, emoce a myšlenky, než povrchové záchytné body. Zapomnětlivost na jména tak bývá spíš důkazem, že mysl vyběhla rovnou do hlubších vrstev zážitku.

Prostor pro to podstatné

Nad tím vším visí ještě jedno zjištění, které paměti přidává na významu. Vědci z Kanady ukázali, že mít skvělou paměť není vždycky výhra a určitá míra zapomínání dokonce inteligenci podporuje, protože mozek tak uvolňuje kapacitu pro důležitá rozhodnutí. Mozek je vlastně pragmatický editor. Co ho nevyživí, to pustí a vytvoří místo tomu, na čem záleží.

V praxi to vysvětluje, proč si po dlouhém večírku přesně vybavíte, jak se ten pán se zelenými brýlemi smál, co měl na sobě a že vyprávěl o dovolené v Albánii. A přitom jeho jméno už nikdy nenajdete.

Kdy je to jinak

Jsou situace, kdy to neznamená, že máte chytrý mozek, ale že se vám hlavou honí příliš mnoho věcí naráz. Úzkostné a přemýšlivé mysli nemají kapacitu přijímat nové podněty, a jméno tak nikdy pořádně nedoputuje do paměti. V rušném prostředí plném lidí je tenhle efekt ještě silnější, protože smysly jsou přetížené a jméno se k uložení prostě nedostane.

Zapomínání má ale také svoji stinnou stránku. Pokud se opakované výpadky začnou týkat i dalších oblastí, jmen blízkých, konverzací a každodenních detailů, stojí za to zajít k odborníkovi.

Pár triků, které fungují

Do mysli jméno dostanete drobnou intervencí hned v prvních vteřinách. Stačí ho nahlas zopakovat ve chvíli, kdy zazní, a navázat na něj asociaci, třeba barvu vlasů, rys obličeje nebo známého stejného jména. A na závěr rozhovoru jméno ještě jednou použijte. Krátké „ráda jsem tě poznala, Evo“ dá paměti druhou šanci ho zakotvit.

Pokud tedy patříte mezi ty, komu jména jen prolétnou hlavou, není potřeba se za to kárat. Mozek často jen dělá to, co dělat má. Odfiltruje povrchní informaci, aby udělal prostor skutečnému kontaktu a myšlení do hloubky. A to je v konečném důsledku o hodně cennější než schopnost zapamatovat si, že pán u baru byl nějaký Baker.

Zdroje

https://www.ireceptar.cz/zdravi/zapominani-jmen-podle-psychologie/

https://www.yourtango.com/self/people-almost-immediately-forget-names-just-heard-usually-have-highly-intelligent-traits

https://parade.com/living/traits-of-people-who-forget-names-instantly-according-to-psychologist

https://thevessel.io/if-you-forget-peoples-names-shortly-after-meeting-them-psychology-says-you-have-these-8-distinct-traits/

https://artfulparent.com/gen-if-you-forget-peoples-names-shortly-after-meeting-them-psychology-says-you-have-these-9-distinct-traits/

https://www.tvguru.cz/co-znamena-zapominani-jmena-lidi-podle-psychologu/

https://www.psychologytoday.com/us/blog/mental-mishaps/201002/large-mocha-without-name

https://globe24.cz/revue/66608-nepamatujete-si-co-jste-vcera-snidali-nezoufejte-jde-o-znak-vysoke-inteligence

https://energozrouti.cz/clanek/pamatujete-si-tvare-ale-ne-jmena-psychologie-vysvetluje-proc-to-neni-vase-chyba

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz