Článek
Tomu, kdy nám tělo přirozeně velí jít spát a vstávat, se odborně říká chronotyp. Jde o vrozený sklon organismu spát v určitou dobu, který běžně poznáváme jako rozdíl mezi ranním ptáčetem a noční sovou.
Chronotyp není věc volby ani lenosti. Patří k němu silná genetická složka a vědci ji spojují s konkrétními variantami hodinového genu PER3. Část výzkumníků se navíc domnívá, že tahle rozmanitost vznikla jako evoluční strategie – v tlupě se vždy hodil někdo, kdo bdí, zatímco ostatní spí.
Důležitý detail: většina lidí není ani striktní sova, ani vyhraněný skřivan. Zhruba 60 procent populace tvoří jakýsi mix obou typů.
Otevřenost novému a chuť riskovat
Když se psychologové podívali na osobnost večerních typů, vynořil se docela konzistentní portrét. S noční sovou se pojí vyšší skóre v extraverzi a otevřenosti vůči novým zkušenostem, zatímco rannímu ptáčeti přísluší spíš svědomitost – tedy disciplinovanost, řád a ctižádost.
Studie Christopha Randlera a Leny Saligerové z univerzity v Heidelbergu šla ještě hlouběji. Večerní typy vykazovaly vyšší vyhledávání novosti a horší skóre v ohledech jako vytrvalost nebo ochota spolupracovat. Autoři přitom upozornili na souvislost s dopaminem a vyšším rizikem návykového chování. U večerních typů byla zaznamenána větší spotřeba alkoholu a cigaret než u ranních ptáčat.
Sečteno a podtrženo – sovy jsou typičtí dobrodruzi. Bývají popisované jako extravagantní, temperamentní, impulzivní a hladové po novosti, „s vyšší tendencí prozkoumávat neznámé“.
Kreativita roste, když ostatní vypínají
Co spojuje malíře, spisovatele, hudebníky a vědce, kteří přicházejí s neotřelými řešeními? Často to, že po setmění teprve ožívají. Ranní typy si obvykle vedou lépe ve škole, kdežto večerní typy mívají větší vlohy k tvořivému myšlení.
Není to jen příjemný mýtus, ale doložená korelace. Ponocování se v psychologickém výzkumu opakovaně pojí s otevřeností a kreativním myšlením; spolu s ní jde i takzvaná sebetranscendence, tedy sklon k duchovnu a idealismu.
Vysvětlení může být jednoduché. Když ostatní zalehnou, ve světě nastane ticho, které pro mozek znamená luxus. Sovy bývají aktivní večer s vrcholy výkonu pozdě v průběhu dne.
Sovy boduje i v testech inteligence
Asi nejpřekvapivější zjištění nabídl velký britský výzkum z Imperial College London. Vědci analyzovali data od více než 26 tisíc lidí, aby zjistili, jak různé aspekty spánku ovlivňují duševní výkonnost. Výsledek byl jednoznačný. Večerní typy získaly v jednom souboru zhruba o 13,5 procenta vyšší skóre než typy ranní a v druhém souboru o 7,5 procenta vyšší.
Důležitý kontext: výzkum probíhal u starší populace a optimální spánek se ukázal jako klíč ke všemu. „Ranní typy soustavně vykazovaly nejnižší kognitivní skóre v obou souborech, přičemž skóre se zlepšovalo u středního typu a nejvyššího dosáhlo u večerních typů,“ uvedli autoři studie.
Temná strana noci
Nešlo by však o psychologii, kdyby se ke každému plusu nepřidalo zajímavé mínus. V roce 2013 publikoval Peter Jonason z University of Western Sydney studii, která rozvířila debatu o takzvané temné triádě osobnosti. U 263 dospělých zkoumal vazbu chronotypu na narcismus, makiavelismus a psychopatii a zjistil, že lidé, kteří byli vzhůru v pozdních nočních hodinách, projevovali silnější antisociální tendence než ti, kteří chodili spát dřív.
Jonason má pro tuhle souvislost evoluční hypotézu. „Ti, kdo skórují vysoko v rysech temné triády, jsou jako mnozí jiní predátoři, lvi nebo škorpioni, tvory noci,“ vysvětlil. Podle něj prostředí s tlumeným světlem usnadňuje rysy, které jsou s temnou triádou spojené – riskování, krátkodobé známosti, příležitostné porušování pravidel. „Rysy temné triády mohou představovat specializované adaptace, jak se vyhnout odhalení,“ dodal.
Některé další studie nicméně tuto vazbu rámují opatrněji. Vyšší procento nočních sov sice vykazuje rysy jako extraverze, narcismus, makiavelismus, impulzivita, vyhledávání novosti a riskování, ale tato tendence může být dílem chronické spánkové deprivace, která snižuje pozornost, úsudek a sebekontrolu.
Společenské zpoždění bolí
Sova ve světě skřivanů to nemá lehké. Večerní typy se hůř vyrovnávají s běžným pracovním a školním rozvrhem, častěji trpí nespavostí a ADHD, projevují větší sklony k závislostem, mentálním poruchám a antisociálnímu chování.
Vědci pro tenhle stav razí termín „sociální jet lag“ – chronický nesoulad mezi vnitřními hodinami a hodinami, podle kterých se točí společnost. „Večerní typy si musí budovat behaviorální vzorec, aby se přizpůsobily společenskému harmonogramu, který je orientován na ranní typ,“ vysvětlila autorka studie Ana Adan z Barcelonské univerzity. Když sova musí žít skřivaní život, plodí to úzkost, depresi a další zdravotní problémy.
Tělesné dopady jsou prokazatelné. Harvardská studie sledovala téměř 64 tisíc zdravotních sester. Ženy s večerním chronotypem měly o 19 procent vyšší riziko vzniku cukrovky než ženy s ranním chronotypem a v 54 procentech případů častěji vykazovaly nezdravé návyky, jako kouření a špatný spánkový režim.
Když rozdíly přejdou ve výhody
Být sovou tedy znamená mít otevřenější mysl, kreativnější myšlení, vyšší ochotu k riskování – a zároveň náročnější každodennost. Mnoho výzkumníků ale upozorňuje, že část slabin sov nepramení z chronotypu samotného, ale z toho, jak je nastavená společnost. Cirkadiánní rytmus nočních sov je v nesouladu se světem, jak jsme jej zformovali, ale to neznamená, že jsou líné.
Šance na úspěch má sova tehdy, když svůj rytmus respektuje – ne když ho zlomí. „Pochopení a práce s přirozenými spánkovými tendencemi je důležitá, ale stejně tak je důležité dopřát si tak akorát spánku – ne příliš dlouhého ani krátkého,“ upozornila vedoucí studie Raha Westová.
Možná je nejlepší rada, jakou si sova může dát, taková: nesnažte se křečovitě stát skřivanem. Chronotyp je z části geneticky daný, takže ho může být obtížné měnit, ale lidé, kteří patří k nočním sovám, by měli věnovat zvýšenou pozornost svému životnímu stylu, protože večerní chronotyp jim může přidat riziko cukrovky druhého typu.
Pokud patříte mezi ty, kdo ožívají až po setmění, vezměte to s sebou jako informaci, ne jako rozsudek. Snažte se udržet stabilní rytmus, dopřejte si dostatek spánku, ráno se vystavte přirozenému světlu a večer omezte modré světlo z obrazovek. Vaše tvořivost, otevřenost a chuť riskovat jsou cenné vlastnosti – ale jen tehdy, když je dokážete unést bez vyčerpání. Krátký spánek a posunutý rytmus zvládají sovy o něco hůř než skřivani, takže o spánkovou hygienu je třeba pečovat dvojnásobně.
Zdroje
https://www.imperial.ac.uk/news/254738/being-night-associated-with-mental-sharpness/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/head-games/201705/do-early-birds-and-night-owls-have-different-personalities
https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-bridge/202203/night-owls-arent-lazy-rethinking-sleep-variation
https://www.sci.news/othersciences/psychology/science-night-owls-psychopathy-narcissism-machiavellianism-01332.html
https://www.cbsnews.com/news/night-owls-and-early-birds-have-different-personality-traits/
https://www.sleepfoundation.org/how-sleep-works/chronotypes
https://www.sciencefocus.com/the-human-body/night-owls-how-to-thrive
https://www.sciencefocus.com/news/early-risers-and-night-owls-a-neuroscientist-explains-who-is-happiest
https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/night-owls-may-face-higher-diabetes-risks
