Článek
Smlouva, kterou nikdy neporušíte
Pro někoho, kdo dorazí přesně na minutu, není smluvený termín jen nezávaznou nabídkou. Dohodnete-li se na sedmou hodinu, vnímá to jako svého druhu závazek, který spolu uzavíráte v momentě, kdy si potřesete rukou.
Tahle vnitřní logika proměňuje dochvilnost v cosi podstatně závažnějšího, než je pouhá schopnost se zorganizovat. Dorazit včas totiž působí jako jakési společenské pojivo a dává najevo, že čas druhých lidí pro vás něco znamená. Ti, kdo bývají přesní, tak bez jediného slova naznačují, že jim na protějšku skutečně záleží a že své sliby neberou na lehkou váhu.
Úplně na dně tohoto jednání spočívá pevně usazený respekt vůči ostatním. Opakované zpožďování naopak nese skryté sdělení, totiž že vaše hodiny mají větší hodnotu než hodiny kohokoli jiného.
Svědomitost je rys, který rozhoduje
Má-li psychologie jediný rys, jenž s přesnými příchody souvisí nejtěsněji a nejstáleji, pak je to svědomitost, jeden z pěti hlavních rozměrů lidské povahy. Kdo v ní dosahuje vysokých hodnot, dostaví se včas se znatelně vyšší pravděpodobností.
Co tenhle termín vlastně obnáší? Svědomitost vyjadřuje schopnost krotit vlastní impulzy a mířit k vytčeným cílům, patří do ní sebeovládání, smysl pro pořádek i houževnatost v jednání. Jedinci s vysokým skóre obvykle jednají uspořádaně, dá se na ně spolehnout a umějí si věci rozvrhnout s předstihem.
Význam téhle vlastnosti zdaleka přesahuje pouhou otázku přesnosti. Svědomitost představuje vůbec nejspolehlivější ukazatel pracovní výkonnosti ze všech pěti rozměrů osobnosti. Přesní lidé si totiž naprosto samovolně osvojují návyky typu příprava, řád a rozvrhování dopředu, a právě ty je pak bez většího úsilí dovedou na místo včas.
Čas plyne každému z nás trochu jinak
V tomhle bodě se dostáváme k jednomu z vůbec nejzajímavějších zjištění. Lidé s povahou zaměřenou na úspěch, označovaní jako typ A, mívají k dochvilnosti blíž, kdežto pohodovější typ B inklinuje k pozdějším příchodům.
A nejedná se pouze o životní nastavení. Oba tyto typy lidí čas vnímají skutečně jinak. Bádání odhalilo, že jedinci typu A vnímali uplynulou minutu už po 58 sekundách, zatímco lidé typu B prožívali tutéž minutu jako pohodlných 77 vteřin. Oněch osmnáct vteřin rozdílu v každé jednotlivé minutě se přitom v průběhu dne sečte do podoby slušného zpoždění.
Realista versus snílek
I způsob uvažování se v lidském vztahu k času zrcadlí výrazně. Ten, kdo bývá zpravidla přesný, je nejspíš realisticky uvažující člověk, jenž si předem rozváží, kolik času ta která činnost spolkne, a počítá rovněž s překvapeními. Na druhém pólu se nachází takzvaný magický myslitel neboli snílek, jak tuhle skupinu označila čelní badatelka v dané oblasti.
Přesní lidé bývají vesměs uspořádaní a metodičtí, den mají rozvržený od okamžiku probuzení až po chvíli, kdy uléhají do postele. K jejich výbavě se řadí i spolehlivost a kázeň.
Tahle spolehlivost se ostatně postupem doby mění v cennou devízu. Vždy, když se objevíte podle slibu, upevníte tím jistou zákonitost a vaše okolí se kvůli tomu cítí klidnější.
Hodiny jsou váš nejlepší přítel
Jeden návyk spojuje přesné lidi bez ohledu na to, jaký typ osobnosti zrovna mají. Prostě nahlížejí na hodiny častěji než ti, kdo se opožďují. Hodiny totiž napovídají, kolik času ještě zbývá, a samy o sobě dělají z dotyčného spolehlivějšího partnera pro schůzky.
Pozoruhodné je, že jedinci, které neustále pohání pocit časového tlaku, tedy ti, kdo cítí nutkání nacpat do kratšího úseku stále více činností, kupodivu propadají pozdním příchodům méně než lidé, jimž tenhle vnitřní popud chybí.
Proč nás láká magický myslitel více, než tušíme
Sluší se podotknout, že předěl mezi přesností a zpožděním rozhodně nemá jasné obrysy. Svou úlohu sehrává totiž i to, jak člověk čas vnímá, přičemž někteří lidé chovají méně pevnou představu o čase a podceňují, kolik ho na cokoli spotřebují.
Nezanedbatelný je rovněž kulturní rámec. Lidé s vyšší dávkou spontánnosti často dochvilnosti nepřisuzují takovou váhu a přesný příchod pro ně prioritu nepředstavuje. Oproti tomu jedinci zaměření na výkon a řád se v prostředí, kde má přesnost svou cenu, pohybují s naprostou samozřejmostí. Pro někoho jiného má zase největší hodnotu prožitá chvíle, a tehdy hodiny ustupují stranou.
Co si z toho odnést
Dochvilnost není žádný dar shůry ani povahová přednost, s níž by člověk přicházel na svět. Jde spíš o sadu zvyklostí a tendencí, které se dají pojmenovat a do určité míry také trénovat. Chcete-li se naučit chodit včas, vyjděte z drobností: kontrolujte hodiny častěji, nechte si časovou rezervu pro nenadálé situace a ke smluvenému termínu přistupujte jako ke slibu, jejž nehodláte zklamat. A jestliže naopak máte v okolí někoho, kdo pravidelně přichází se zpožděním, hodí se mít na paměti, že za tím nemusí stát lhostejnost, nýbrž pouze odlišný způsob, jakým mu čas ubíhá.
Zdroje
https://www.nationalgeographic.com/science/article/why-some-people-are-always-late
https://www.sciencealert.com/chronically-late-personality-type-scientists-study
https://www.bankmed.co.za/portal/individual/bankmed-article-punctuality
https://www.nbcnews.com/better/lifestyle/here-s-why-you-re-always-running-late-how-not-ncna987136
https://experteditor.com.au/article/people-who-show-up-early-and-leave-on-time-usually-display-these-7-increasingly-rare-traits-according-to-psychology
https://www.image.ie/editorial/personality-type-people-always-late-127890
https://www.simplypsychology.org/big-five-personality.html
https://okdiario.com/metabolic/en/psychology/psychology-reveals-the-meaning-of-someone-who-is-always-being-late-1994
