Článek
Když jste ve stresu, zabírá to, co uděláte pro ostatní
Psychologové z Yaleovy univerzity po dva týdny doprovázeli soubor 77 dospělých mezi osmnácti a čtyřiačtyřiceti lety a každý podvečer jim do telefonu kladli otázky na to, co jim ten den zkomplikovalo život. Skutky, které hlásili, byly naprosto všední, například že někomu podrželi otevřené dveře.
A přesto se potvrdilo, že zrovna tyhle drobnosti sloužily jako nárazník, který otupil, jak moc stres dolehl na psychiku. Skoro to zní příliš prostě, než aby na tom něco bylo. Od úlevy přece obvykle čekáme něco vydatnějšího, dovolenou, prázdný víkend nebo aspoň pořádně dlouhý spánek.
Rozdíl mezi jedním a druhým dnem u téže osoby byl přitom výrazný. Pokud někdo v daný den pomohl méně, než bylo u něj běžné, snášel zátěž zřetelně obtížněji. Naopak ve dnech, kdy pomoci rozdali víc, si emočně udrželi rozpoložení srovnatelné s obdobím bez jakékoli zátěže.
Laskavosti není nikdy málo
Jako laskavý skutek se dá počítat i to, že někomu zadržíte výtah nebo mu vrátíte ztracenou peněženku. Že jsou nedílnou částí každodennosti, doložil velký průzkum, jehož se dobrovolně účastnilo víc než šedesát tisíc lidí ze 144 států.
Lepší osobní pohodu přitom uváděli ti, kdo laskavost dostávají, sami ji dávají, případně si jí ve svém okolí aspoň všímají. Stačí se cestou z práce trochu dívat kolem sebe a načítáte je v překvapivém množství. Nikdo je nefotografuje ani o nich nevypráví, a přesto tvoří nenápadnou vrstvu úplně obyčejného dne.
Hýčkat sám sebe tentýž účinek nemá
Pokus trvající šest týdnů, do něhož se zapojilo 473 lidí, postavil proti sobě dva přístupy, prokazovat laskavost okolí, nebo ji směřovat k sobě samému. Psychice prospěl pouze ten první. Účastníci zaměření sami na sebe si ve srovnání s kontrolní skupinou nepomohli ani trochu.
Autoři z toho vytáhli jednoduchou radu do praxe, komu jde o zvednutí nálady, ten uspěje spíš tehdy, když potěší někoho druhého. Prostředí kolem nás přitom doporučuje pravý opak a láká nás jednou odměnou za druhou.
Proč to funguje, není zcela jasné. Nelsonův tým našel vysvětlení v posílení pozitivních a oslabení negativních emocí. Pozdější klinický pokus Cregga a Cheavensové navíc ukázal, že lidé, kteří konali laskavé skutky, se méně zabývali tím, jak působí na okolí. Pomoc někomu jinému navíc umí strhnout pozornost pryč od vlastních trápení a otupit tak, jak silně je vnímáme.
Tělo se zklidní dřív, než si to vůbec uvědomíte
Žádný z deseti citovaných zdrojů netvrdí, že fyziologická odezva předchází vědomé reflexi. Je to efektní, ale vymyšlené. Podle Mayo Clinic může laskavé jednání snižovat krevní tlak i hladinu kortizolu, hormonu spojeného se stresem. Rozsáhlá vídeňská studie z roku 2024 ovšem u více než osmi set lidí žádný vliv pomáhání na okamžitě vnímaný stres nenašla.
Souběžně stoupá hladina serotoninu a dopaminu, jež v mozku rozžíhají centra odměny. Do oběhu se přitom mohou dostat i endorfiny, tělu vlastní látky tlumící bolest. Chronický stres podle epidemioložky Immaculaty De Vivo urychluje zkracování telomer, ochranných konců chromozomů. Zkrácené telomery už prodloužit nelze, jejich úbytek lze podle ní pouze zpomalit a mezi návyky, které to dokážou, řadí vedle pohybu, stravy a spánku i jednání založené na laskavosti a soucitu.
Ochota pomáhat se otiskne i do toho, jak dlouho žijeme
Studie sledující pět let vycházela z 846 obyvatel Detroitu a mapovala, komu a jak často během uplynulého roku podali pomocnou ruku. Nešlo o žádná velká gesta, spíš o svezení autem, obstarání nákupu, vyřízení pochůzek nebo pomoc v domácnosti.
U lidí, kteří zrovna zažívali těžké chvíle, byla úmrtnost mezi pomáhajícími nižší než mezi těmi, kdo nepomohli vůbec nikomu. Obdobně platí, že soustavné dobrovolnictví se pojí s menším rizikem úmrtí a lepší fyzickou kondicí ve stáří.
Účinek existuje, zázraky ale nečekejte
Souhrnná analýza dala dohromady 27 pokusů, jichž se dohromady zúčastnilo 4 045 lidí. Výsledný přínos laskavosti pro pohodu člověka, který ji projeví, se ukázal jako malý až středně velký. Pozoruhodné je, že se nijak neměnil podle pohlaví, věku ani podle toho, o jaké účastníky šlo.
To je příznivá zpráva pro každého, kdo je přesvědčený, že na něco takového prostě není ten správný typ. Má to ovšem i svůj rub. Rozsáhlé sledování v přímém přenosu odhalilo, že pomoc sice náladu zvedá, jenže když spolkne hodně energie, jde s ní ruku v ruce i silněji pociťovaný stres.
Největší efekt měla u lidí, kterým bylo bezprostředně předtím nejhůř. Autoři z toho vyvozují doporučení pro organizace, které shánějí pomocníky: lidi spíš získá jednorázová a nenáročná příležitost než dlouhodobý závazek. Neznamená to, že by se soustavné pomáhání nevyplácelo. Jeho přínosy se jen ukazují v jiném časovém měřítku
Co nás vlastně od laskavosti odrazuje?
Nejběžnější zábranou je strach, že si to gesto někdo vyloží špatně. Zmínilo ho 65,9 procenta dotázaných a hned za ním skončil nedostatek času s 57,5 procenta. Obě věci znějí důvěrně komukoli, kdo se někdy zastavil s rukou na klice a nakonec radši pokračoval dál. Zrovna ta vteřina zaváhání rozhoduje častěji, než jsme ochotní si připustit.
Zabrat může vcelku prostý návod z klinického pokusu, provést tři laskavé skutky během dvou dnů v týdnu. Právě u této skupiny klesly příznaky úzkosti a deprese nejvíc a životní spokojenost naopak vystoupala nejvýš.
Dva dny za týden dá dohromady i ten, kdo má kalendář napěchovaný k prasknutí, a přesně v tom tkví půvab celé rady.
Shrnuto pro každý den
Nemusíte obracet život naruby, bohatě stačí posunout jednu maličkost v denním programu. Zkuste se hned ráno zeptat sami sebe, komu dnes prokážete drobnou službu, a odpověď nechte vyplavat samovolně. Ať už to bude pár řádků kamarádovi, o kterém tušíte, že to teď nemá lehké, nabídnutá ruka kolegovi před uzávěrkou, nebo nákup pro souseda, na velikosti gesta sejde míň než na tom, jak pravidelně ho děláte. Náročné závazky si schovejte na chvíli, kdy na ně budete mít sílu, protože pomoc, která vysává, s sebou nese i vlastní zátěž. A když vás dnešek pořádně zválcuje, vezměte laskavost jako nástroj, jenž zabírá právě v takový moment nejlíp. Stojí vás pár vteřin a účinek přijde ještě téhož dne.
Zdroje
https://www.psychologicalscience.org/news/releases/helping-others-dampens-the-effects-of-everyday-stress.html
https://ccare.stanford.edu/press_posts/helping-others-can-lower-your-stress-level-study-finds/
https://www.sussex.ac.uk/broadcast/read/57570
https://escholarship.org/uc/item/7pf57270
https://greatergood.berkeley.edu/article/item/how_small_acts_of_kindness_can_help_with_anxiety
https://hsph.harvard.edu/news/kindness-linked-to-better-physical-health-longevity/
https://www.mayoclinichealthsystem.org/hometown-health/speaking-of-health/the-art-of-kindness
https://www.buffalo.edu/news/releases/2013/02/003.html
https://research-portal.uu.nl/en/publications/happy-to-help-a-systematic-review-and-meta-analysis-of-the-effect/
https://www.nature.com/articles/s41598-024-75261-z
