Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Lidé, kteří mluví sami se sebou, jsou podle psychologů kreativnější

Foto: ArthurHidden Magnific

Přistihnete se, jak si pro sebe drmolíte, a hned koukáte, jestli to nikdo nezaslechl? Zbytečně. Návyk, který sklízí úsměšky, stojí na pozoruhodně pevných základech.

Článek

Dělá to skoro každý, málokdo se k tomu hlásí

Ve skutečnosti v tom rozhodně nejste sami. Aspoň jednou za pár dní si pro sebe mluví velká část populace a nemálo lidí se přitom přistihne klidně každou hodinu. Vědci u toho oddělují dvě varianty: jednu neslyšnou, odehrávající se výhradně v hlavě, a druhou nahlas pronesenou, kterou zachytí i okolí. Po vlastním hlasitém komentáři sahají obzvlášť ti, kdo bývají hodně sami, a rovněž jedináčci, kterým chybí sourozenec na povídání. A pošklebky? Možná je čas si je odpustit.

Proč by hovor se sebou měl rozproudit nápady?

A teď to podstatné. K čemu všemu řeč k sobě slouží, sahá od plánování přes zvládání emocí až po rozvíjení tvořivosti. Nejnázorněji to prozrazují děti: čím častěji si při hraní povídají samy se sebou, tím nápaditější, ohebnější a svébytnější myšlení u nich pozorujeme. Říct nahlas, co vám v tvůrčí úloze vrtá hlavou, tedy není výstřednost, ale ověřená cesta, jak nastartovat nápad, který by jinak uvázl v tichu. Že nejde o pouhý pocit, dokládá i rozsah výzkumu: během let 1978 až 2020 se objevilo 559 odborných studií věnovaných právě mluvení se sebou.

Nápad vzniká teprve ve chvíli, kdy ho řeknete

Tajemství možná tkví v tom, že mluvení není jen předávání už hotových představ. Řeč sama je tvůrčí dění, z něhož se myšlenka teprve rodí, a jak před časem postřehl jistý německý spisovatel, nápad se vynořuje teprve v okamžiku mluvení. Vyslovené slovo navíc neoživuje pouze to, co už v hlavě dřímá, ale zažíhá čerstvá myšlenková a jazyková propojení. Když vás tedy potká tvůrčí zácpa, asi nejhorší volbou je civět na bílý list a vyčkávat; účinnější je nepřestávat mluvit či psát a věřit, že se kola roztočí. Pokládat si vlastní otázky a pídit se po odpovědích pak umí zavést přemýšlení do zcela neprobádaných míst. Připomíná to bezmála dialog, jen protější křeslo zůstane neobsazené.

Kořeny sahají až do dětského pokoje

Zastavme se na okamžik u dětství, protože odtud celý zvyk pochází. Nahlas si samy se sebou povídají děti zhruba od dvou do sedmi let; jeden průkopník v tom spatřoval projev nezralosti, druhý naopak zásadní duševní výkon. Stačí pozorně naslouchat: drobek se nezřídka sám sebou provází třeba uzlíkem na botě, jako by si hlídal, kam zaměřit pozornost. A není to mrhání dechem, neboť se prokázala příznivá vazba mezi tím, jak hojně si děti samy se sebou mluví, a tím, jak úspěšně si poradí s úkoly. Časem se ten hlas přesune dovnitř a promění se v tichou vnitřní řeč, kterou si pak neseme po celý život.

Říkejte si jménem a svět dostane jiný rámec

Příjemné je, že z toho můžete čerpat i v dospělosti. Pokud si při hledání nějaké věci nahlas opakujete její název, vypátráte ji prokazatelně dřív. Osvědčený fígl je takzvaná řeč s odstupem: mluvte na sebe vlastním jménem nebo ve druhé osobě, jako byste se obraceli na někoho cizího, čímž snáz zkrotíte tíživé myšlenky i pocity. Takový odstup zároveň přispívá k rozvážnějšímu uvažování, větší ochotě hledat shodu a k tomu, že si připustíte meze toho, co sami víte. Záleží i na formulaci: otázka „zvládnu to?“ probudí pevnější motivaci a lepší výsledek než holé ujištění „zvládnu to“.

Než se prohlásíte za génia

Abychom si rozuměli, věnec génia za mumlání nad dřezem si zatím připnout nemůžete. Spojitost mezi řečí k sobě a inteligencí je chabá a podle odborníků na ní samotné v tomhle směru až tak nezáleží. Jádro je jinde: rozprava se sebou je skvělá pomůcka, jak se zkoncentrovat, zdolávat problémy, dodat si elán a pročistit si myšlenky. Až se tedy příště nachytáte, jak nahlas uvažujete nad receptem či rozdělaným úkolem, jen do toho. Pojmenujte cíl, vyslovte následující krok a mluvte konkrétně; docela dobře se může stát, že právě v tu chvíli klíčí nápad, který by se potichu nezrodil.

Zdroje

https://www.scientificamerican.com/article/what-self-talk-reveals-about-the-brain

https://en.wikipedia.org/wiki/Private_speech

https://psyche.co/ideas/talking-out-loud-to-yourself-is-a-technology-for-thinking

https://www.sciencedaily.com/releases/2012/04/120417221613.htm

https://www.futura-sciences.com/en/do-you-talk-to-yourself-psychology-says-it-often-signals-exceptional-mental-abilities_26417/

https://psyche.co/ideas/lost-perspective-try-this-linguistic-trick-to-reset-your-view

https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2023.1210960/full

https://psyche.co/guides/how-to-use-self-talk-to-clarify-your-thinking-and-emotions

https://time.com/7177294/talking-out-loud-to-yourself-benefits/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz